David Cameron býval britským konzervativním premiérem. Politicky mu vaz zlomil brexit. V dnešní vládě Risiho Sunaka je Cameron ministrem zahraničí. A podle britské BBC v roli šéfa ostrovní diplomacie Cameron chápe, že bez větší pomoci Západu bude Ukrajina trpět. Jenže jedním dechem odmítl, že by na Ukrajině měli působit britští vojáci. A nejen britští. Podle Cameronova názoru nemají na ukrajinskou půdu vstoupit žádní západní vojáci. „Na otázku, zda by západní státy měly poslat vojáky na Ukrajinu, lord Cameron odpověděl ‚ne‘,“ uvedla BBC.

Mezitím šéf NATO Jens Stoltenberg představil plány na pětiletý balíček vojenské pomoci Ukrajině ve výši 100 miliard eur (86 miliard liber), s cílem dokončit balíček včas na příští summit ve Washingtonu v červenci.

Lord Cameron řekl, že příští týden pojede na svou druhou návštěvu Spojených států od doby, kdy se stal ministrem zahraničí, a bude naléhat na Kongres, aby poskytl větší finanční podporu Ukrajině. Cameron je přesvědčen, že NATO se musí dostat do listopadových voleb do nejlepší možné formy, aby příští prezident USA, ať už jím bude kdokoliv, nebo ruský prezident Vladimir Putin, viděli, že s aliancí je třeba počítat, protože nepřestane Ukrajinu podporovat.

Spojené království, USA, Německo a Turecko poskytly protitankové zbraně, systémy protiraketové obrany, děla, tanky a vojenské drony. USA a Velká Británie také dodaly rakety dlouhého doletu. Británie dala Ukrajině více než 7 miliard liber a vycvičila více než 60 000 ukrajinských vojáků v programu zahájeném za Camerona jako premiéra.

Bývalý premiér řekl, že Spojené království využije „architekturu NATO“ k poskytování podpory Ukrajině, ale rozlišuje mezi misí NATO „pro Ukrajinu“ a „na Ukrajině“.