David Cameron býval britským konzervativním premiérem. Politicky mu vaz zlomil brexit. V dnešní vládě Risiho Sunaka je Cameron ministrem zahraničí. A podle britské BBC v roli šéfa ostrovní diplomacie Cameron chápe, že bez větší pomoci Západu bude Ukrajina trpět. Jenže jedním dechem odmítl, že by na Ukrajině měli působit britští vojáci. A nejen britští. Podle Cameronova názoru nemají na ukrajinskou půdu vstoupit žádní západní vojáci. „Na otázku, zda by západní státy měly poslat vojáky na Ukrajinu, lord Cameron odpověděl ‚ne‘,“ uvedla BBC.

Mezitím šéf NATO Jens Stoltenberg představil plány na pětiletý balíček vojenské pomoci Ukrajině ve výši 100 miliard eur (86 miliard liber), s cílem dokončit balíček včas na příští summit ve Washingtonu v červenci.

Lord Cameron řekl, že příští týden pojede na svou druhou návštěvu Spojených států od doby, kdy se stal ministrem zahraničí, a bude naléhat na Kongres, aby poskytl větší finanční podporu Ukrajině. Cameron je přesvědčen, že NATO se musí dostat do listopadových voleb do nejlepší možné formy, aby příští prezident USA, ať už jím bude kdokoliv, nebo ruský prezident Vladimir Putin, viděli, že s aliancí je třeba počítat, protože nepřestane Ukrajinu podporovat.

Spojené království, USA, Německo a Turecko poskytly protitankové zbraně, systémy protiraketové obrany, děla, tanky a vojenské drony. USA a Velká Británie také dodaly rakety dlouhého doletu. Británie dala Ukrajině více než 7 miliard liber a vycvičila více než 60 000 ukrajinských vojáků v programu zahájeném za Camerona jako premiéra.

Bývalý premiér řekl, že Spojené království využije „architekturu NATO“ k poskytování podpory Ukrajině, ale rozlišuje mezi misí NATO „pro Ukrajinu“ a „na Ukrajině“.

Mezitím jen ve směru na Novopavlovsk v Doněcké oblasti Rusové provedli 20 útoků za jediný den.

„Za posledních 24 hodin bylo na frontě zaznamenáno 48 bojových střetů, nepřítel provedl 3 raketové a 76 leteckých útoků a vypálil 61 protiletadlových střel. Nepřítel provedl většinu útoků na novopavlovském směru,“ napsal server Ukrajinská pravda.

Navzdory velkému tlaku ale i Ukrajinci slaví úspěch. Podle informací washingtonského Institutu pro studium války (ISW) musejí Rusové po ukrajinských dronových útocích na ruské ropné komplexy dovážet pohonné hmoty z Kazachstánu.

„Tři nejmenované průmyslové zdroje sdělily agentuře Reuters v článku zveřejněném 8. dubna, že Rusko požádalo Kazachstán, aby vytvořil ‚nouzovou rezervu‘ ve výši 100 000 metrických tun benzínu, kterou by Kazachstán mohl dodat Rusku v případě nedostatku zhoršeného ukrajinskými nálety dronů na konečné rafinérie. Jeden z nejmenovaných zdrojů uvedl, že Kazachstán a Rusko již dosáhly dohody umožňující Rusku využívat kazašské zásoby benzínu v blíže nespecifikované kapacitě. Poradce kazašského ministra energetiky Shyngys Ilyasov nicméně popřel, že by kazašské ministerstvo energetiky takové žádosti z Ruska obdrželo,“ uvedl institut.

Agentura Reuters uvedla 2. dubna s odkazem na vlastní zdroje a data, že neustálé ukrajinské nálety bezpilotních letounů vyřadily z provozu asi 14 procent celkové kapacity ruské rafinace ropy.

Rusové prý podnikají další a další útoky v různých úsecích fronty a snaží se vojáky přepravovat přes otevřené prostory na obrněných vozidlech, ale Ukrajincům se prozatím daří tyto stroje zastavovat.

O jedné věci prý Cameron mluvit odmítl.

„Moderátorka ukrajinského vysílání Lucy Hockingsová se pokusila zeptat ministra zahraničí na jeho názory na konflikt mezi Izraelem a Gazou, ale odmítl to komentovat s tím, že se chce zaměřit na Ukrajinu,“ uvedla BBC.