Brněnská hádka SPD a ČSSD o Evropskou unii: Podívejte se do Anglie, tam je katastrofální stav

30.09.2021 18:20 | On-line

Moderátor Luboš Xaver Veselý do své předvolební debaty na XTV pozval Romana Onderku z ČSSD a Jana Hrnčíře z SPD. Kandidáti za Jihomoravský kraj hovořili mimo jiné o daních, ale i o exekucích a czexitu.

Brněnská hádka SPD a ČSSD o Evropskou unii: Podívejte se do Anglie, tam je katastrofální stav
Foto: Reprofoto: XTV
Popisek: Jan Hrnčíř a Roman Onderka

„Jsem přesvědčen, že hnutí SPD je pro všechny slušné lidi, kteří pracují, pokud pracovat mohou nebo celý život poctivě pracovali. Platí nájmy, hypotéky, posílají děti do škol a neobtěžují své okolí. A po státu chtějí, aby jim nabídl pomocnou ruku v případě, že se dostanou do problémů, a zároveň chtějí, aby stát jim nezasahoval do životů víc, než je nezbytně nutné,“ uvedl, proč volit SPD, Hrnčíř. 

„Tyto volby budou o tom, kdo zaplatí dluhy za covid, za pandemii. Je obrovský deficit ve státním rozpočtu. Někteří chtějí privatizovat Českou poštu, České dráhy, zdravotnická zařízení, jako například pravicové strany – někteří vymýšlejí ptákoviny, jako že se ten dluh vypaří, protože oni vlastně nebudou nic dělat a ono to zmizne samo. Sociální demokracie je férová. Říká, které daně chce zvýšit, říká, které daně chce zavést, říká: Nedovolíme privatizaci a dluh za pandemii, ať si zaplatí ti, kteří na něj mají. To znamená, že solidarita je na prvním místě. Ty bohatší firmy, které dodnes neplatí v České republice daně, nebo firmy, které vydělávají obrovské peníze a vyvádějí je z České republiky, ty jsou zde od toho, aby byly solidární a zaplatily dluh za pandemii covidu-19,“ řekl také důvod, proč volit ČSSD, Onderka.

Onderka se následně vyjádřil k daňové politice. „Nové daně chceme zavést z bankovních aktiv, neodrazí se to zpátky k občanům, jak někteří říkají. Ta konkurence je velmi silná. Mimochodem v Maďarsku ji zavedli a nic takového se nestalo. Bankovní domy, spořitelny měly před covidem 110 miliard čistého zisku, během covidu přes 40 miliard. Dále digitální daně. Jsou tady firmy, jako jsou Google, Facebook, které neplatí vůbec daně – a ty budeme zavádět,“ zmínil Onderka.

„Co se týče zvyšování daní, tak tam si myslíme, že solidarita je na prvním místě a z tohoto pohledu by měly být zvýšeny daně nebo zavedena nová daňová skupina pro fyzické osoby, které mají trojnásobek, víc než trojnásobek průměrné mzdy, což je dneska někde kolem 105–110 tisíc. Tam si myslíme, že bychom mohli zavést novou daňovou skupinu. Co se týče firemních daní nebo následně daní, které se dotýkají bytového fondu, který dneska velice rezonuje, tak tam si myslíme, že každý čtvrtý byt by měl být ke zdanění,“ řekl Onderka. 

Svůj názor k daním řekl i Hrnčíř. „Souhlasím s tím, že digitální daň je tady nutná, protože nadnárodní internetové giganty – no, ne že by tady neplatily žádné daně, ale ony tady platí v průměru asi 1,2 procenta, což je samozřejmě naprosto mizivé a je to nefér i vůči těm místním firmám s tuzemskými vlastníky, které řádně daně platí. Mrzí mě, že ta digitální daň se nezavedla, rozpočtový výbor o ní jednal, schválil ji ve znění mého pozměňovacího návrhu ve výši pěti procent,“ sdělil Hrnčíř. „Je potřeba to prostředí narovnat, poškozuje to i tuzemské vlastníky internetových firem,“ dodal.

„S čím nesouhlasím, je bankovní daň. Banky tady sice, ano, a je to práce ODS a ČSSD, že se vyprodaly banky zahraničním vlastníkům, kdyby byly v držení Česka, tak by se nevyváděly ven, to je jedna věc. V Maďarsku se to zavedlo, ano – reagovaly na to banky tím způsobem, že v průměru o 0,4 procenta zvedly hypotéky. To znamená, zase to zaplatili ti lidé, kteří si půjčili. U nás by to dopadlo stejně,“ podotkl Hrnčíř.

Podle Onderky však říkat, že banky navýší nějaké procento v rámci hypoték, je úplně mimo. „My říkáme, že ti nejbohatší mají solidární a mají zaplatit daň z covidu. Proboha, jestli si koupí televizi za 12 tisíc člověk, z těch 60 procent zaměstnanců, kteří nedosáhnou na průměrnou mzdu, tak je to půl jeho platu. Jestli si ji koupí člověk, který vydělává 150 tisíc, tak to ani nepozná na svém účtu. Na to je potřeba se dívat,“ dodal Onderka. „Není možné, aby ti nejchudší platili ty největší dluhy,“ zmínil, že solidarita je důležitá. 

Oba muži se následně vyjádřili k členství v Evropské unii. „Vůbec si nedokážu představit, že bychom nebyli součástí Evropské unie. Má to několik aspektů. Když pominu novinové zprávy, které si člověk přečte, jak nám v Londýně nebo i v jiných státech Anglie chybí zboží v obchodech, jak nejsou léky, protože nemají pohonné hmoty, aby to tam někdo dovezl. Já si myslím, že to bude horší, pokud vím, tak Anglie teď žádá Evropskou unii o posunutí té další fáze toho brexitu, to znamená naplnění těch dalších podmínek. Tam je katastrofální stav. Já si vůbec nedokážu představit, že by v České republice něco takového bylo. Nemluvě o tom, že víc než sedmdesát procent exportu jde z České republiky do EU. My jsme tak silně provázaní, ekonomika a Česká republika jako taková, že nebýt v Evropské unii, tak to okamžitě zdraží, od cen potravin počínaje po celkové náklady na život v České republice, na obrovské číslo,“ sdělil Onderka. 

„V Británii jsou problémy zejména proto, že jim tam chybí pracovní síla. Z toho vznikají nedostatky, které tam jsou. Nemají benzín, nemá jim ho kdo vozit. K nám tu pracovní sílu importujeme především z Ukrajiny, takže z Evropské unie tu pracovní sílu až tak jako úplně netaháme. Takže ten problém, co je v Británii, by u nás nebyl. Na druhou stranu je potřeba si říct, že Evropská unie je spíš politický projekt než ekonomické uskupení,“ zmínil Hrnčíř.

„Nikdo neříká, že vystoupením z Evropské unie bychom vystoupili z Evropy. Já myslím, že bychom zůstali pořád v Evropě. Jak říkám, je to nějaký politický projekt a mám pocit, že od Lisabonské smlouvy se z toho stává spíš takový federální superstát, který má tendenci mluvit do všeho národním suverénním států a stává se z toho takový žalář národů než nějaké volné uskupenství, kde by ti členové měli být dobrovolně a čerpat nějaké výhody. Ale myslím si, že už to tak nefunguje, a jsem přesvědčen o tom, že i třeba kdybychom se ocitli mimo tento unijní spolek, tak by to negativní ekonomické dopady na nás až tak nemělo,“ oponoval Hrnčíř.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vef

Co myslíte, že bude nyní s Ukrajinou?

Trump přeci dávno deklaroval, že pomoc Ukrajině omezí. Myslíte, že má Ukrajina bez USA šanci Putinovi vzdorovat? Že EU dokáže pomoc ze strany USA nahradit? Podle mě je toto začátek konce Ukrajiny-bohužel. PS: Myslíte, že se Trupmovi podaří konflikt ukončit, čímž se před volbami chvástal? A proč se o...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Sliby chyby. Unijní miliardy po povodních nedorazí. A takto to vypadá s pomocí vlády

20:17 Sliby chyby. Unijní miliardy po povodních nedorazí. A takto to vypadá s pomocí vlády

REPORTÁŽ „Chtělo by to změnu legislativy, ať stát může pomáhat postiženým městům a obcím rychleji ne…