Národovecké strany, které někteří politologové označují za „krajní pravici“, případně za protisystémové strany, napříč EU posilují.
„Krajně pravicové strany po celé Evropě rostou – a mladí voliči si je žádají,“ napsal server Politico hned v první větě článku, v němž je uvedeno, že strany tvrdě kritizující imigraci nabírají na popularitě i mezi prvovoliči. Protisystémové strany tak posilují ve Finsku, v Belgii i v Portugalsku či ve Francii. V Nizozemí vyhrála protiimigrantská Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse parlamentní volby již loni na podzim.
Není přitom bez zajímavosti, že v Itálii, kde poslední volby vyhráli národovecky orientovaní Bratři Itálie v premiérkou Georgii Meloniovou, dostala tato strana hlasy od voličů všech věkových kategorií.
„Německá a finská data naznačují, že levicoví Zelení – kteří v minulosti získávali hlasy nejmladších voličů – nyní ztrácejí půdu pod nohama,“ napsal server Politico.
Josse de Voogd, nizozemský analytik, poznamenal, že národovecké strany mohou růst i proto, že tradiční levicové či pravicové strany se zmenšují. Zmenšuje se jejich stranická i voličská základna.
Specifická situace nastává ve Francii. Někdejší Národní fronta v čele s Marinne Le Penovou se přerodila v Národní sdružení a v jeho čele dnes stojí mladý europoslanec Jordan Bardella. Marinne Le Penová se prozatím stáhla ze světel ramp. V dubnovém průzkumu Ifop uvedlo 32 procent 18- až 25letých, že by hlasovali pro Národní sdružení, pokud by se volby konaly příští víkend.
Bardellovi prý mezi mladými pomáhá to, že investuje hodně času do prezentování sebe sama a Národního sdružení na sociální síti TikTok, kterou mladí Francouzi sledují a mnozí z ní čerpají informace o politice.
V Portugalsku v roce 2019 vznikla strana Chega!, což portugalsky znamená Dost! Jde o nacionalistickou stranu s populistickými prvky, které těží z nespokojenosti mladých voličů, např. z faktu, že nemohou sehnat bydlení.
Není bez zajímavosti, že podle průzkumu k národovecky orientovaným stranám přecházejí především mladí muži. Mladé ženy často nadále volí Zelené.
Data z Německa ukazují, že přes 14 procent voličů do 29 let zvažuje volbu Alternativy pro Německo (AfD). Současně se ukázalo, že 25 procent voličů do 29 let není rozhodnuto, koho budou volit.
Průzkumy však také ukazují, že nakonec až 70 procent mladých voličů k volbám vůbec nedorazí. Hlas odevzdá jen 30 procent lidí, což může výsledek národoveckých stran ve volbách do Evropského parlamentu ovlivnit.
Také ve Velké Británii nechodí k volbám takřka polovina mladých voličů do 25 let. Podle serveru britského listu The Guardian v posledních volbách odevzdalo hlas 54 procent mladých voličů.
The Guardian však také upozornil, že neúčast u voleb ještě neznamená, že by mladí lidé nebyli politicky aktivní. Ve Velké Británii se z nich prý často stávají aktivisté bojující za lepší životní prostředí a další věci.
Svou roli v nezájmu voličů hraje podle The Guardian i to, že britským poslancům je v průměru 55 let a v 55 letech poslanci jen těžko chápou, po čem volají mladí.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Miloš Polák
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.