Evropský parlament v týdnu volil své nové vedení.

Pokud funkce předsedy europarlamentu je hlavně ceremoniální (na čemž se mimo diktafony europoslanci shodují), tak volba dalších členů vedení parlamentu má vyloženě symbolický charakter. Nejdůležitější politika se v Bruselu a ve Štrasburku dělá ve výborech, případně ve frakcích.

Předseda Evropského parlamentu je ale oficiálně jeden ze tří nejvyšších představitelů EU, takže je předmětem nejvyšších politických dohod. Dvě největší strany EP, lidovci a socialisté, které si za léta zvykly europarlamentu dominovat, sice ve volbách 2019 výrazně oslabily, ale přesto si udržely nejsilnější pozice.

Obě se dohodly, že funkce předsedy Evropského parlamentu se „rozpůlí“. První polovinu volebního období připadne socialistům, druhou lidovcům.

Když však volební období dospělo do poloviny, socialistům se podle informací z bruselského zákulisí úplně nechtělo splnit svou část dohody a poměrně dlouho si pohrávali s myšlenkou vlastního kandidáta. Podle jednoho z českých europoslanců to lidovce dost naštvalo.