Válka na Ukrajině trvá už 877 dní. V noci ze 17. na 18. července zaútočili Ukrajinci na jednotky ruské pobřežní stráže na Ruskem okupovaném poloostrově Krym. Ukrajinský server Suspline napsal, že během útoku bylo poškozeno a vyřazeno z provozu velitelství s kontrolním bodem, sklad s municí a technikou, elektrická rozvodna, technické zázemí a ruské palebné pozice.

Jeden z ruských proválečných blogerů napsal, že okupační jednotky sestřelily 33 dronů, a pokud byly způsobeny vůbec nějaké škody, způsobily je trosky padajících dronů.

Ve stejné době prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj děkoval Britům a celému Západu, že dál podporují Ukrajinu. Zelenskyj uvedl, že ukrajinské síly zastavily ruskou ofenzivu do severní Charkovské oblasti a poznamenal, že ukrajinské údery proti vojenským cílům v Bělgorodské oblasti hrají roli ve schopnosti Ukrajiny odrazit tuto ofenzivu. Washingtonský Institut pro studium války (ISW) upozornil, že Zelenskyj žádal západní partnery Ukrajiny, aby rozšířily oblast Ruské federace, na kterou by Ukrajinci mohli udeřit za pomoci západních zbraní, aby okupantům ztížili provádění operací na napadené Ukrajině.

Ukrajina také 18. července podepsala bilaterální dohody s Českem a Slovinskem. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg oznámil, že NATO otevře velitelské centrum v Německu, které bude dohlížet a koordinovat vojenskou pomoc a výcvikové projekty NATO, které podporují ukrajinské ozbrojené síly, a že velitelské centrum bude funkční v září 2024.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se během svého projevu před europoslanci zavázala, že v příštích pěti letech vytvoří „skutečnou evropskou obrannou unii“ s vlajkovými projekty v podobě vzdušného štítu nad EU a účinné kybernetické obrany.

„Ve spolupráci s členskými státy a v úzké koordinaci s NATO navrhneme řadu obranných projektů společného evropského zájmu počínaje evropským vzdušným štítem a kybernetickou obranou,“ uvedla. „Členské státy si vždy ponechají odpovědnost za své vlastní jednotky, od doktríny až po rozmístění,“ uvedla von der Leyenová v dokumentu vytyčujícím její program. „Evropa může udělat hodně pro podporu a koordinaci úsilí o posílení obranné průmyslové základny, inovací a (evropského) jednotného trhu,“ dodala.

Na slova Ursuly von der Leyenové upozornila agentura Reuters.

Von der Leyenová potvrdila, že plánuje jmenovat evropskou komisařku pro obranu – novou funkci – a uvedla, že komise předloží Bílou knihu o budoucnosti evropské obrany během prvních 100 dnů svého příštího funkčního období.

Jen se nezmínila o tom, jak přesně budou tyto nové obranné projekty financovány. Řekla jen, že její komise předloží „návrhy na naléhavé potřeby investic do obrany“.

Ale mezitím nezahálejí ani Rusové. Washingtonský institut si všímá horečné kremelské diplomatické aktivity, která zahrnuje debaty s Čínou, s Vietnamem, ale také s Ománem, Katarem, Saúdskou Arábií či Spojenými arabskými emiráty.

„Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na tiskové konferenci v Organizaci spojených národů (OSN) 17. července prohlásil, že Rusko a Čínská lidová republika (ČLR) se zasazují v rámci Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO), Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) a Rady pro spolupráci v Zálivu (ekonomická unie zahrnující Bahrajn, Kuvajt, Omán, Katar, Saúdskou Arábii a Spojené arabské emiráty) pro vytvoření euroasijské bezpečnostní architektury,“ uvedl ISW.