Nový trestný čin „neoprávněné činnosti pro cizí moc“ byl součástí novely trestního zákoníku, kterou prosadila vláda, má postihovat aktivity směřující k ohrožení ústavního zřízení nebo bezpečnosti České republiky ve prospěch cizí moci. Návrh vyvolal velkou kritiku z opozice i odborných kruhů, které varují před možností jeho zneužití k omezení svobody slova nebo k politickému nátlaku. Opozice také upozornila, že tento návrh byl prosazen ve spěchu a bez řádné diskuse.

Člen hnutí Trikolora Zdeněk Koudelka upozorňuje, že tato legislativa představuje nebezpečný precedent pro svobodu projevu a demokratickou debatu a může být zneužita k umlčení kritiků současné vlády. „Budete-li sbírat veřejné výroky premiéra Fialy a informace o skutečnosti, že nebude zvyšovat daně a zvýšil je, že je dobrý hospodář a přitom je odpovědný za velkou inflaci a rozpočtové schodky, že budou německé platy, avšak dnes nedá peníze na slušné platy pro školní kuchařky, ale kupuje nejdražší stíhačky, a tyto informace proberete s cizincem, nedej bože je pošlete do zahraničí, aby i tam mohli zhodnotit důvěryhodnost premiéra, už vás mohou zavřít. Protože ze zahraniční tiskové agentury se vyklube na cizí vládu napojená organizace, tedy cizí moc,“ poukazuje ve svém příspěvku na facebooku.

Doc. JUDr. Zdeněk Koudelka, Ph.D.

• Trikolora
• krajský zastupitel

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Podle Koudelky může být samotný sběr informací považován za trestný, pokud tajné služby dospějí k závěru, že například zesměšnění premiéra Petra Fialy představuje útok na ústavní funkci. „Trestná je i příprava. Již sběr zpráv bude trestný, dojdou-li tajní k závěru, že zesměšnění Fialy je útok na ústavní funkci, tedy ústavní zřízení. Trestná bude i činnost našich občanů v jiných státech, jež nic takového netrestají. Ale až se vrátíte, tajní si vás podají,“ přibližuje, jak by tajné služby mohly široce interpretovat záměr legislativy.

Proto podle něj za zavedením nového trestného činu „neoprávněné činnosti pro cizí moc“ stojí inciativa tajných služeb, které dlouhodobě usilují o posílení svých pravomocí. „Protože tajné služby vědí, že jde o zatažení trestního práva do politiky, schovaly to do zákona o úpravě práv ukrajinských utečenců (Lex Ukrajina), jehož smyslem nebyla kriminalizace politiky, tak ho neprojednával Ústavněprávní výbor Poslanecké sněmovny. Chtěly jej obejít. Vědí, že jde o návrh odpovídající gottwaldovskému pojetí trestního práva. Je to stejné, jak kdyby BIS chtěla prosadit změnu rozpočtu v zákonu o zoologických zahradách, protože jej nebude projednávat rozpočtový výbor. Návrh byl přijat výlučně hlasy vládní koalice ve sněmovně 18. 12. 2024,“ pokračuje Koudelka z Trikolory.

Ani Ministerstvo spravedlnosti podle něj netají, že jde o nápad tajných služeb. Nejvyšší státní zastupitelství navíc žádá, aby na špiclování podezřelých mohlo užít odposlechy.

Ministerstvo spravedlnosti považovalo za klíčové, aby nový trestný čin „neoprávněná činnost pro cizí moc“ byl schválen co nejdříve. Původně mělo být toto ustanovení zařazeno do rozsáhlé novely trestního zákoníku, avšak kvůli obavám, že by legislativní proces nemusel být dokončen před volbami, ministerstvo souhlasilo s jeho urychleným prosazením prostřednictvím poslaneckého přílepku. Tento přílepek byl načten do legislativního balíčku Lex Ukrajina a schválen hlasy vládní koalice a Pirátů.

ParlamentníListy.cz požádaly o vyjasnění Ministerstvo spravedlnosti, které s odstupem vysvětlilo: „Návrh nového trestného činu neoprávněná činnost pro cizí moc byl součástí novely trestního zákoníku předkládané Ministerstvem spravedlnosti již v době jejího zaslání do připomínkového řízení. K ‚paralelnímu‘ načtení tohoto nového trestného činu jako PN k tisku 727 se přistoupilo s ohledem na pokročilou fázi volebního cyklu.“

„Rozšiřování trestní represe za politické jednání je proti demokracii a svobodě. Zvláště rozšiřuje-li státní zastupitelství represi již dnes. V čele s představitelem předlistopadové totality, nejvyšším státním zástupcem Igorem Střížem kriminalizuje svobodnou diskusi o válce na Ukrajině, když za stejného právního stavu byla nerušená svobodná diskuse o amerických válečných útocích na Jugoslávii roku 1999 a na Irák 2003,“ zakončuje Zdeněk Koudelka.

Novelu dostane nyní k posouzení Senát Parlamentu ČR, který má možnost návrh buď schválit, vrátit s pozměňovacími návrhy, nebo zamítnout. Pokud ji horní komora parlamentu schválí, bude následně postoupena k podpisu prezidentovi.