„Zatímco čeští politici konzultují na ukrajinském velvyslanectví, který umělec smí, nebo nesmí vystoupit v Obecním domě v Praze, bruselské i washingtonské špičky se připravují zcela pragmaticky na to, co se bude dít po skončení války,“ uvádí Jana Bobošíková s tím, že pohled bruselských a washingtonských analýz se neutápí v tom, kde se bude šermovat, hrát tenis nebo zpívat árie.

Dodává, že jak Brusel, tak Washington formulují jasně své zájmy: „A věřte, že jsou na hony vzdálené možná idealismu, možná naivitě českých politických špiček.“

Svá tvrzení následně konkretizuje: „Například Evropská komise vydala zprávu o tom, kolik občanů z Ukrajiny odešlo, to jsou fakta celkem známá. Ovšem součástí stejné zprávy jsou také demografickými studiemi a statistikou podložené výzkumy, kolik obyvatel bude mít Ukrajina za příštích třicet let. A s tím souvisí otázka, kdo tedy vlastně bude Ukrajinu obnovovat. Podle studie Evropské komise, pokud bude válka trvat dlouho, bude v roce 2052 na Ukrajině o 31 procent občanů méně než před válkou. Někteří zahynou, děti se budou rodit daleko méně a hlavně ti, kdo odešli, se nevrátí.“

Oproti tomu optimistický scénář Bruselu říká, že pokud se Ukrajina rychle zotaví a začne přijímat zahraniční migranty, poklesne počet občanů za příštích 30 let „jen“ o 21 procent. Neboli populace na Ukrajině bude stárnou a podle předpovědi Bruselu, i když se Ukrajina otevře migrantům, nikdo se tam moc nepohrne, uvádí Jana Bobošíková.