Budování armády je podle slov Petráše součástí celospolečenského života. „Dosud jsme tu žili od rozpadu Sovětského svazu a východního bloku v situaci, kdy se počítalo s tím, že konflikt takového rozsahu tady nebude a armáda bude využívána pro potřeby jako součást integrovaného záchranného systému a k podpoře policie a v případě vnějšího zásahu především jako účast řešení krizových situací. V tomto duchu jsme u nás budovali armádu. Finanční prostředky na přípravu armády ke schopnosti bránit teritoriální integritu a národní nezávislost v rozsáhlém konfliktu jsme neměli. To je na programu až v několika posledních měsících,“ dodal Petráš. 

Až reálná situace by pak podle něj ukázala schopnost přechodu profesionální armády na ozbrojené síly, které by byly schopny po boku ostatních spojenců bránit oblast NATO. „Válka s sebou nese i extrémní opatření. Přechod na válečný stav se vším, co k tomu patří, by si vyžádal svoje,“ dodal.

Hovořil i o dění na ukrajinské frontě. „Poslední vývoj, který se táhne zhruba od podzimu loňského roku, bych se nebál nazvat podivnou válkou. Ze strany Ruské federace se děje něco, co nikdo nepředpokládal, ale ze strany Ukrajiny je to podobné. Jedná se o statický konflikt, který nemá dynamiku ve smyslu, že by jedna strana měla navrch a měla by operační iniciativu, která by nutila stranu druhou stáhnout se z daných pozic,“ poznamenal Petráš a hovořil o tom, že ukrajinská ofenziva už začala z informačního hlediska. 

„Ukrajina nebude mít příliš mnoho příležitostí k vedení protiofenzivy. Bude mít prakticky jednu možnost. Ofenzivu zahájí a podle situace bude buď úspěšná, nebo samozřejmě nebude. Další možnosti už nebudou. Pokud se ofenziva nepovede, Ukrajina nebude schopna získat zpět teritorium Donbasu a nebude schopna získat část jižně od Chersonu. Tím pádem nebude naplněn politický cíl stanovený prezidentem Volodymyrem Zelenským obnovit teritoriální integritu Ukrajiny a asi už vůbec ne získat Krym,“ sdělil.

Konflikt se již přenesl podle jeho slov i na ruské území. „Bezpochyby tam už operují jednotky speciálních sil ukrajinské armády a samozřejmě tam je i poměrně silné partyzánské hnutí, které lze zaznamenat i na okupovaném ukrajinském území v Záporoží. Co se týče Bělgorodu, je otázkou, do jaké míry jsou ty aktivity koordinovány ze strany Ukrajiny a velení ukrajinské armády. Izolované akce, které jsou plánovány a vedeny skupinami na území Ruska se snahou poškodit důležitou infrastrukturu a ničit vojenské objekty na území Ruska, jsou pěkná věc. Ale pokud se nejedná o koordinovanou činnost, která vede k vyššímu operačnímu a strategickému cíli ze strany ukrajinského velení, tak to nelze považovat za nic příliš významného,“ uzavřel Petráš.