Norská vláda uvalila vyšší daně na majitele větrných a vodních elektráren z důvodu nedostatečných financí ve státní kase. Norské náklady na důchody, zdravotní služby a péči o seniory totiž výrazně převyšují příjmy země. Navrhované daně pro výrobce větrné energie a provozovatele vodních elektráren by podle vládního návrhu měly do státní pokladny přinést více než třicet miliard norských korun ročně (60 miliard korun).
Podle informací agentury Bloomberg počítá návrh se 40% daní z příjmů z větrných parků. To by podle expertů mohlo přivést některé fungující projekty ke krachu a také odradit investory od budoucí výstavby. Norsko přitom potřebuje do konce desetiletí přidat čtyřicet terrawattů zelené energie, aby se vyhnulo nedostatku energie v době, kdy norský průmysl přechází z plynu na elektřinu.
„Toho nelze dosáhnout bez rozsáhlé výstavby větrných elektráren na pevnině,“ uvedl ředitel společnosti BlackRock pro infrastrukturu Fredrik Norell v dopise úřadům ze 14. března. Daň „zpochybňuje ekonomiku větrné energie v Norsku a vážně poškozuje důvěru investorů v Norsko jako stabilní podnikatelské prostředí,“ tvrdí Norell s tím, že nová daň odradí investory.
Vládní návrh přitom přichází v době, kdy vlády v jiných zemích připravují masivní investice do nových zelených projektů. Podle prognózy sousedního Švédska vzroste do roku 2030 kapacita větrných elektráren na pevnině o 54 % na dvacet gigawattů, ve Finsku se kapacita větrných elektráren na pevnině ztrojnásobí na patnáct gigawattů, zatímco ve Velké Británii se kapacita pozemních turbín do konce desetiletí téměř zdvojnásobí na 25 gigawattů.
„Všichni ostatní vítají větrnou energii na pevnině s otevřenou náručí, kromě Norska,“ uvedla pro Bloomberg investiční manažerka Jenny-Li Holmstromová. Norsko přitom dlouhodobě platí za zelenou baterii Evropy, protože země má už desítky let postavený energetický mix na rozsáhlých zdrojích vodní energie a desítkách větrných parků.
Právě větrné parky se často stávají tématem kontroverzí. Objevují se stížnosti, že zařízení narušují malebnost norské krajiny a plaší soby, které pasou domorodí Sámové. V roce 2021 nejvyšší soud rozhodl, že dva větrné parky postavené na pastvinách porušují jejich lidská práva. Po nedostatečném jednání vlády protestující – včetně Grety Thunbergové – na začátku letošního roku zablokovali vládní budovy a požadovali, aby byly turbíny zbourány.
Tento rozruch spolu s návrhem na zdanění nutí investory zvažovat své možnosti. Norští developeři větrných elektráren Cloudberry a Aneo, stejně jako ostatní mezinárodní společnosti, se nyní zaměřují na trhy mimo Norsko.
„Celý sektor obnovitelných zdrojů v Norsku má jasno v tom, že toto nemůže být konečný výsledek,“ řekl 8. března generální ředitel společnosti Cloudberry Anders Lenborg. „Nechápu, jak by toto mělo být součástí řešení, jak získat dostatek energie z obnovitelných zdrojů,“ uvedl. Lenborg. Alternativou mohou být větrné elektrárny na moři, které zatím nepodléhají stejným daním jako jejich protějšky na pevnině a nevzbuzují takový odpor místních obyvatel.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jma
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.