V reakci na růst pohonných hmot vláda minulou středu zrušila dosud povinné přimíchávání biopaliv do paliv a silniční daň za letošní rok. Lidé také mají zvážit spotřebu pohonných hmot, protože jsme palivově závislí na Rusku a část peněz za ropu končí právě tam. „Když jsme v ekonomické válce s Putinem, není možné abychom neměli ztráty,“ uvedl k tomu ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).  „Budeme muset snášet omezení. To, že v Evropě vypukla válka, má nějaké dopady. Všechny nás to bude něco stát,“ konstatoval premiér Petr Fiala (ODS) a vyzval k nedělání si zásob pohonných hmot.

Současná situace má dopady samozřejmě i na podnikatele. V anketě PL.cz o tom, že by lidé měli zvážit spotřebu pohonných hmot, a zda je toto správný přístup vlády, se například zástupci Strany soukromníků České republiky vyjadřovali velmi kriticky. „Laciné gesto. Vždyť drtivá většina firem, ale i rodin, vzhledem k astronomickému růstu všech nákladů již dávno maximálně šetří. Toto i další zbytečná gesta obrací stále více zatěžované občany proti současné vládě,“ sdělil Petr Bajer, předseda Strany soukromníků. „Občané i podnikatelé jsou nuceni v současné době k maximálním možným úsporám a omezením nákupů na nejnutnější položky vzhledem k obrovskému nárůstu všech nákladů. Upozornění vlády na podporu financování ruské okupace z nákupu pohonných hmot je při současných astronomických cenách silně kontraproduktivní,“ doplnil Petr Thaisz, místopředseda Strany soukromníků.

Více elektřiny, než spotřebujeme, přebytkovou vyvážíme. Není důvod exportovat

Kriticky se PL.cz vyjádřil k tomuto tématu i bývalý liberecký poslanec hnutí ANO, pekař a cukrář Jiří Bláha. „Samozřejmě že je to špatně a mělo by to být jinak udělané. Podobné ankety však nevypovídají o tom, jak by to mělo být. Jaké by mělo být to správné řešení, což se dneska moc neděje,“ upozornil.

„Měli bychom využít situace, která je. Na Ukrajině se nevyrábí, z Ruska se nedováží. V tomto okamžiku bude na celém západním trhu poptávka po zboží, které bychom mohli tady klidně vyrábět, anebo si sem dovézt výroby, které máme v Rusku a na Ukrajině. Samozřejmě i proto, že sem přichází velké množství lidí, kteří chtějí pracovat. Můžeme si tyto výroby pokrýt, protože pro ně budeme mít lidi. Problém je jediný, že podnikatelé potřebují mít klid na investice. Ten v tuto chvíli není, protože všichni se snaží, aby se vůbec zachránili kvůli vysokým cenám energií,“ zdůraznil.

„Není to jen o naftě, ale i elektřině, plynu a dalších aspektech, které kvůli tomu vznikají a tlačí na jednotlivé firmy. Jsem s nimi v kontaktu. Problém je, že poslanci se bojí říci větu tak, jak to má být. To znamená, že buď zastropování, nebo to, co teď navrhl guvernér České národní banky. My více elektřiny vyrábíme, než spotřebováváme, tak si pojďme říci, že cena pro Českou republiku bude taková a taková,“ domníval se.

„Všichni se toho ale bojí. Mluvil jsem o tom jak s jednotlivými poslanci, tak se šéfy úřadů, nikomu se do toho moc nechce, protože se pořád bojíme Evropské unie pojmenovat tyto věci. V rámci unie je to nějak nastavené. My bychom tam potřebovali dojet a říct – my si potřebujeme ochránit své firmy, musíme to udělat takto a takto. Co vy na to? Myslím, že by nebyli proti, protože za chvíli ani nic jiného jednotlivým vládám nebude zbývat,“ je přesvědčen Jiří Bláha.

Jiří Bláha měl na mysli vyjádření již bývalého guvernéra České národní banky Miroslava Singera, který v rozhovoru pro Lidovky.cz uvedl: „Vláda má možnost, o které z mého pohledu nepochopitelně neuvažuje. My vyrobíme více elektřiny, než spotřebujeme a tu přebytkovou vyvážíme. Ale v tuto chvíli není žádný důvod ji exportovat,“ mínil.

„Pokud obrovské firmy jako Brano pana Juříčka nakupují elektřinu za trojnásobnou až čtyřnásobnou cenu, a pro některé firmy je to ještě o víc, tak je to obrovský problém. Co se asi může stát? Všichni omezíme investice, když tak učiníme, nemůžeme převzít jiné výroby, které bychom převzít mohli a vyjít z toho boje vítězně. Peníze, které teď vláda věnovala na pokrytí těch rozdílů, by se vrátily v mnohem větším HDP na hlavu, a tím pádem větších daních. Nejvíce stát vydělává na sociálním a zdravotním. Pokud oficiálně zaměstnáme nově příchozí pracovníky, stát vydělá na sociálním a zdravotním, protože všichni je za ně zaplatíme. Není to jenom o tom šetření, ale i správném investování a načasování,“ vysvětlil Bláha.    

Pavel Juříček, majitel Brano Group, mluvil o bolestných dopadech na firmu pro Forbes. „Bez plynu budeme stát, nebude fungovat nic. Bohatě nám stačí růst energií, v letošním roce platíme 250 milionů, třikrát více než loni,“ prozradil. Velký potenciál však vidí v takzvaném bílém vodíku, kam chce zaměřit investice.

Je potřeba udělat naši zemi energeticky bezpečnou

Jiří Bláha zavzpomínal na zasedání hospodářského výboru Sněmovny přímo v jaderné elektrárně s celým ČEZ před čtyřmi lety. „Přišel jsem tam s jasným vzkazem – je potřeba udělat naši zemi energeticky bezpečnou. Vůbec jsem samozřejmě netušil, že bude válka. Počítal jsem spíše s tím, jak na nás tlačí západní země, co máme prodávat a vyrábět. Navrhoval jsem odkoupit od akcionářů akcie ČEZ, aby byl stoprocentně státní. V tom okamžiku si budeme sami cenu určovat – podle stavu trhu. Vždycky vyrábět tak, jak to bude vyhovovat České republice. Všichni na to kývali hlavami, že by to bylo dobré. Nikdo pro to ale nic neudělal. Já jsem na to byl malý pán. A co se stalo za čtyři roky? Bum. Přišla válka. S tím jsem nepočítal, ale viděl jsem, co se děje, kdy třeba v potravinářské výrobě celý svět využívá nás slabších k tomu, aby nám sem cpal svoje dotované výrobky a my tím ztrácíme nejen energetickou, ale i potravinovou bezpečnost,“ uvedl.

„Bojujeme všichni. Jestliže mě dříve energie stály jako firmu do půl milionu, tak jen za březen dva a půl milionu. Asi si umíte představit, co to s každou firmou udělá. Já byl připravený, protože jsem se naučil za ty roky trh číst. Zbavil jsem se všech dluhů a můžu si říci, že to přežiju. Ale kolik firem to nepřežije?“ obával se Jiří Bláha.