Martin Bursík uvedl, že si myslí, že se nacházíme v nové studené válce, a to od okamžiku, kdy se moci v Rusku chopil Vladimir Putin. V momentě, kdy ruská armáda překročila, byť podle něj schována za jakési separatisty, hranice Ukrajiny a anektovala Krym, se prý přepsaly dějiny.

Lubomír Ledl oproti tomu uvedl, že označení „studená válka“ považuje za mediální termín. Za pětadvacet let po skončení studené války se prý natolik kvalitativně změnila situace, že se věcně nedá mluvit o tom, že by hrozila nová studená válka. Podle něj jsme po pětadvaceti letech, kdy byly za jediného mocenského hráče považovány Spojené státy americké, narazili na limit této teze a jde o to, aby se z toho všichni poučili a vybudovala se nová bezpečnostní architektura. Zejména s ohledem na to, že bude docházet k tomu, že jiné státy než USA začnou hájit své zájmy, čímž se vytvoří nová bezpečnostní situace.

Kam se hrabou politici na armádu 

Předseda české pravice Michal Simkanič považuje za větší potencionální rizika pro Českou republiku plíživou islamizaci než občanskou válku na Ukrajině. Tu bychom dle jeho názoru neměli ignorovat, na druhou stranou je prý „pouze“ do značné míry záležitostí tamních oligarchů. „Mám pocit, že armáda je v lepším stavu než reprezentace našeho státu,“ dodal k tomu Simkanič.

Martin Bursík v debatě dále uvedl, že vstupem zemí střední a východní Evropy do NATO a EU Západ nabyl mylného dojmu, že má odpracováno. Pro Rusko to prý byla velmi těžká lekce, protože si Rusové nepředstavovali, že by takto opustili svoji sféru vlivu. V této souvislosti předseda LES podotkl, že když se podíváme na reakci české politické elity na to, co se děje na Krymu a Ukrajině, vidíme, že v Česku po desetiletí Rusko systematicky pracovalo na tom, aby u nás mělo svoji pátou kolonu.

„Je tu tendence podceňovat, co se stalo. Jestli jedna mocnost překročí hranice a anektuje část svobodné suverénní země, to je podle mě porušení mezinárodních dohod. A my máme prezidenta, který zpochybní působení ruské armády na Krymu tak kuriózním způsobem, že se mu na summitu NATO vysměje švédský ministr zahraničí Bildt; máme prezidenta, který nás vyzývá, abychom se smířili s tím, že Krym už je pryč a že musíme akceptovat porušení mezinárodního práva,“ pokračoval Bursík a dodal, že považuje za velmi vážné, že se od sebe oddaluje naše zahraniční politika, která je pro spojence nečitelná, a působení naší armády. Vysíláme prý nejasné signály a to se projevuje v tom, že nejsme vnímáni jako stabilní spojenci, kteří by věděli, kde stojí a za jaké hodnoty bojují.

EU a NATO není jedno a totéž

Michal Simkanič zdůraznil, že NATO a EU není jedno a totéž. Evropská unie je podle něj škodlivá organizace, která katastrofálními chybami ve své zahraniční politice způsobila konflikt na Ukrajině a Severoatlantická aliance na to teď doplácí, jelikož musí řešit nastalou situaci. „Nemám obavu o naši součinnost v NATO, ale mám obavy z toho, jak Evropská unie škodí České republice a jak jí někteří naši představitelé podléhají,“ konstatoval.

Lubomír Ledl vyslovil s tvrzením spoludebatníka souhlas, když uvedl, že zájmy EU a USA, potažmo NATO nelze považovat za totožné. „Když chce EU oživit ekonomiku, začne stavět dálnice. Když chtějí to samé učinit Spojené státy americké, rozpoutají novou válku,“ dodal konkrétní příklad.

Bursík nakonec konstatoval, že k bezpečnostním problémům přistupujeme tak trochu po švejkovsku. „Máme hloupou tendenci podceňovat bezpečnostní hrozby, protože žijeme v takovém tom provinciálním světě. Nejsme schopni se podívat přes naše kopečky. Žijeme v té české kotlině, zabýváme se vlastně hloupostmi. Je to taková ta švejkovská politika. A jsme v situaci, kdy naše politická elita měla zaujmout rozhodné stanovisko tváří v tvář Rusku. Jenže naše zahraniční politika je nekonzistentní a už to bije do očí,“ je přesvědčen předseda Liberálně ekologické strany.