Markéta, která nedávno působila také v Kongu, Íránu nebo na Srí Lance, si dala tentokrát za cíl zjistit, proč vlastně tolik uprchlíků odchází právě ze Sýrie a také se toho chtěla mnohem víc dozvědět o Islámském státu (IS). Proto se vydala na svou nebezpečnou misi společně s šéfredaktorkou magazínu Lidé a země Lenkou Klicperovou. Obě novinářky pak prožily tři týdny na severu Sýrie mezi kurdskými bojovníky v jejich autonomní oblasti.

Kurdové jsou v boji proti IS velmi úspěšní a dobyli na něm zpátky i své důležité město Kobaní. Právě tam strávila Markéta Kutilová nejvíce času. Kobaní označuje za novodobý Stalingrad a k jeho statečným obyvatelům vzhlíží s velkým respektem. S Kurdy pak navštívila i některá bojiště na hranicích s Islámským státem.

„S Lenkou se už považujeme za dost tvrdé potom, co jsme na našich misích už viděly a zažily, přesto nás Kurdové svým velkým srdcem dostali. Vycházeli z trosek domů s rozzářenými úsměvy a snažili se nás pohostit tím posledním, co jim zůstalo. I když dosáhli na islamistech skvělých vítězství, mají ohromné ztráty. V žádném případě se ale nevzdávají, je to pro ně možná šance, že konečně získají svůj legitimní stát,“ konstatovala novinářka.

Lacinou ropu od teroristů kupují Turci i jiné okolní státy

„Mnoho lidí se ptá, kde pořád bere Islámský stát peníze na svou válku a záškodnické operace. Je to především z prodeje ropy a jiných energetických zdrojů, jež teroristé zabrali v první řadě. Denně jim z toho plyne okolo 1, 5 miliónů dolarů. S ropou pak obchodují jejich mafie, které ji prodávají za třetinu ceny, proto je o ní velký zájem. Nejvíce ji berou překupníci z Turecka, Iráku i z Asadova režimu, a také jiné země. Dalším velkým zdrojem jejich příjmů jsou daně, které vybírají asi od 6 milionů obyvatel. Ovládají totiž značnou část Sýrie a Iráku,“ informovala Markéta Kutilová. Ta například také navštívila jedno z mála osvobozených syrských měst Tel Abyat a zjišťovala, jak to tam za Islámského státu fungovalo.

„Islamisté okamžitě zavřeli všechny školy, ženám nařídili nosit burky a zakázali kouření a třeba i fotbal. Na jedno frekventované místo postavili klec, do níž zavírali lidi i za menší prohřešky. Z místního stadionu udělali veřejné popraviště, kde za krátkou dobu své vlády uřezali hlavy mnoha desítkám obyvatel. Jejich ženy, většina z  teroristů měla okolo čtyř manželek, se pak vetřely mezi lidi jako špiclové,“ doplnila publicistka.

Odejít z Islámského státu není vůbec snadné. Podle Kutilové si ve větších městech teroristé vypracovávají seznamy rodinných příslušníků, a když chce někdo vycestovat jinam, dostane jen krátkou propustku. Pokud se včas nevrátí, mnohdy povraždí jeho příbuzné.

Obyvatelé osvobozených kurdských měst a vesnic žijí nyní v neustálém strachu z napadení IS. Proto má každý člen rodiny, kromě nejmenších dětí, svůj kalašnikov. Ten nejschopnější spí v noci ozbrojený před domem, aby mohl co nejdéle odrážet útoky, a dal tak ostatním šanci dostat se do bezpečí.

V červenci letošního roku, kdy celý svět oplakával mrtvé turisty v Tunisku po napadení teroristy, provedli islamisté ještě větší masakr v osvobozeném Kobaní, kde povraždili víc než 300 civilistů.

„Nevím, jak dlouho ještě bude Islámský stát existovat. Možná se po pařížských útocích něco změní. Není to ale jisté, vždyť 4 roky už terorizuje svět. Obchod s levnou ropou a se zbraněmi je pro řadu zemí hodně výhodný a ty ho nebudou chtít ztratit. Velkou roli hrají samozřejmě velmocenské zájmy. Sýrie určitě nebude po skončení války stejná, jako byla před ní. Světové velmoci i okolní státy nyní rozehrávají svůj boj o území i vliv,“ prohlásila Markéta Kutilová.

Obyčejní Němci jsou z uprchlíků rozpačití, bojí se o budoucnost

Nebojácné novinářce dost vadí, potom co v Sýrii viděla, že lidé u nás házejí do jednoho pytle běžence před válkou s ekonomickými uprchlíky. „Do Evropy proudí migranti především dvěma směry. Před islamisty prchají balkánskou cestou přes Turecko a Řecko především Syřané, ale například i Afghánci. To jsou lidé, kteří mají nárok na azyl. Druhou cestou, zvláště přes Itálii, se dostávají k nám lidé z Afriky a Kosova, právě mezi těmi je nejvíc ekonomických utečenců. To je třeba zásadně rozlišovat. Italové nejsou schopni plnit mezinárodní dohody, protože Evropa je v tom nechala na holičkách. Raději uprchlíkovi dají 50 euro do kapsy a pošlou ho dál,“ uvedla.

Syřané podle ní utíkají ve velkém proto, že už ztratili po letech vlády Islámského státu veškerou naději na normální život. Kromě teroru tam hraje velkou roli obrovská inflace a kruté životní podmínky. Nefunguje základní infrastruktura, školy ani nemocnice. Většinou pak ze Sýrie odcházejí lidé ze střední třídy, protože pašeráci si za cestu pro jednoho člověka do Evropy účtují asi 85 tisíc korun.

Syřané ale jenom neutíkají. Z Turecka se jich vrátily na osvobozená území od IS už desítky tisíc, i když přicházejí do zcela zničených domovů.

„Byly jsme v Sýrii právě v době, kdy Angela Merkelová prohlásila, že budou Syřany přijímat. Lidé byli z toho nadšení, že je někde chtějí, a začali se houfně připravovat na cestu. Jenže já jsem teď navštívila i Německo a tam z toho žádnou radost nemají. Vláda totiž stanovila pro každé město i vesnici uprchlické kvóty. Většina Němců ale nechápe, co tím Merkelová vlastně sleduje, když se jejich stát bude muset proto i zadlužit. Panují tam obavy o budoucnost. Ve východním Německu, kde funguje velký počet uprchlických táborů, je tamní obyvatelé moc nemusí, takže Syřané zůstávají většinou za plotem. Zaměstnání nacházejí migranti dost těžko a kosovské uprchlíky už Němci transportují letecky zpět,“ popsala složitou situaci u našich západních sousedů Markéta Kutilová.

Větší riziko než utečenci prý představují už zabydlení radikálové

V Evropě má nyní žít už 40 milionů muslimů a novinářka Kutilová se podivovala nynější realitě, kdy mnoho z nich může naprosto svobodně vyznávat a i rozšiřovat nesnášenlivý, radikální islám, aniž by byli za to postihováni.

„Myslím si, že daleko větší nebezpečí terorismu nám hrozí od už usazených islamistů ze západních evropských zemí, než například od syrských uprchlíků, kteří utíkají před Islámským státem. Samozřejmě nemohu vyloučit případy, že se s migranty dostane k nám i některý radikál. Zatím se ale islamisté především spoléhají na své už zavedené struktury v Evropě. Dokonce ve svých výcvikových táborech běžně cvičí boj v našich podmínkách. A v Islámském státu si můžete koupit za několik tisíc euro jakýkoliv světový pas či vízum. Vzhledem k situaci je určitě velká poptávka zejména o syrské dokumenty,“ uvažovala žurnalistka. Ta také odmítla některé názory z publika na to, proč Syřané, kterých už uteklo ze své vlasti několik milionů, raději nevytvoří silnou osvobozeneckou armádu, jež by mohla islamisty porazit.

„Někteří muži sice už válčí v Syrské osvobozenecké armádě, kterou podporuje Západ, ale většina lidí neví, s kým a za co vlastně bojovat. Existuje tam tolik různých skupin a zájmů, že se dá v tom jen velmi těžko orientovat,“ dodala v závěru diskuze Markéta Kutilová.

• Další reportáže ČTĚTE ZDE