Takzvaný Kjótský protokol II obsahuje na kontrolní období 2013 až 2020 nové závazky ke snížení emisí skleníkových plynů. Působnost dokumentu se rozšiřuje o fluorid dusitý, který na seznamu doposud chyběl.

K novému Kjótskému protokolu se kromě 27 členských států EU připojí zhruba desítka dalších zemí jako Austrálie a Norsko. Nadále mezi nimi chybí například Spojené státy a Čína, největší znečišťovatelé ovzduší na světě. Dohromady tak na spolupracující státy připadá jen 15 procent celosvětových emisí CO2.

Cílem je snížení emisí skleníkových plynů

Prodloužení dohody otevře cestu k rozhovorům o novém globálním paktu o snižování emisí skleníkových plynů. Ten by měl být schválen v roce 2015 a vstoupit v platnost v roce 2020, kdy vyprší Kjótský protokol.

Původní dokument byl přijat 11. prosince 1997 v japonském Kjótu. Svého hlavního cíle - snížení emisí v průměru o pět procent v porovnání s rokem 1990 - nedosáhl. Podle zprávy Programu OSN pro životní prostředí z roku 2012 se koncentrace skleníkových plynů od roku 2000 naopak zvýšila asi o 20 procent. Kjótský protokol o snížení emisí oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů (metanu, oxidu dusného, hydrogenovaných fluorovodíků, polyfluorovodíků a fluoridu sírového) vstoupil v platnost v únoru 2005.