„Jde o podle mého názoru akceptovatelný kompromis mezi požadavky odborů a zaměstnavatelů. Věřím, že tento nárůst vláda schválí. ČSSD chce, aby minimální mzda rostla i v dalších letech, růst o 1 200 Kč příští rok považuji za dobrý začátek,“ sdělila Maláčová ČTK.

Ministerstvo práce předložilo koncem srpna návrh vládního nařízení se zvýšením minimální mzdy od ledna o 1 500 korun na 13 700 korun. Představuje to růst o 12,3 procenta. Proti návrhu se stavěli zaměstnavatelé, ale také například Asociace samostatných odborů (ASO) uvedla, že by se spokojila s 1 000 korunami. Návrhem by se měla dnes zabývat tripartita.

S nejnižším výdělkem se má podle původního vládního návrhu zvednout i zaručená mzda podle složitosti práce a kvalifikace, a to o 1 500 až 3 000 korun. V chystané novele zákoníku práce pak ministerstvo počítá s tím, že by se od roku 2020 minimální mzda stanovila vždy tak, aby od ledna odpovídala polovině průměrného výdělku z předloňska.

Podle zaměstnavatelů by měla minimální mzda stoupnout maximálně o 800 korun. Vadí jim, že musejí přidávat i ve všech stupních zaručené mzdy. Stěžují si na vysoké výdaje. Jen u pracovníka s nejnižším výdělkem je zvýšení o 1 500 korun vyjde s odvody na 24 120 korun ročně.

Minimální mzda představuje nejnižší cenu práce. Pojem zaručená mzda zavedl v roce 2007 zákoník práce. Je to nejnižší výdělek, na který má člověk nárok podle složitosti vykonávané činnosti a odbornosti. Vyplácí se v osmi stupních. Nejnižší odpovídá minimální mzdě, nejvyšší aspoň jejímu dvojnásobku.