Pokud si někdo přál zjistit, jak může vypadat totální politický krach, mohl se o tom přesvědčit na vlastní oči při vyhlašování výsledků voleb do Evropského parlamentu. Zatímco ještě v roce 2006 ČSSD získala v českých parlamentních volbách přes 30 procent hlasů, v roce 2017 už to nebylo ani 8 procent a v letošních eurovolbách už to nebyla ani čtyři procenta. Co zapříčinilo tento tvrdý pád nejstarší politické strany v Česku? Možné příčiny nastínil v rozhovoru pro DVTV bývalý europoslanec za ČSSD Libor Rouček. Rozhodně se nedržel zpátky.

„Sledujeme agónii ČSSD. Ta agónie probíhá nejen poslední dny, ale poslední měsíce – nejpozději od toho debaklu v parlamentních volbách 2017. To byla taková výstraha, strana tenkrát dostal 7 procent, ale místo toho, aby si z té porážky vzala určité ponaučení a konsolidovala se, tak je nyní ve vládě a po volbách komunálních a senátních nyní prohrála další volby. Bohužel,“ začal zostra host.

ČSSD si podle jeho názoru příliš zvykla na to, že je u moci, a naučila se rozdělovat pašalíky na všech úrovních i na okresních a krajských. „Lidé si na to zvykli a vytvořili takové okresní, krajské a celostátní mafie, jenom aby si tady pozice udrželi, a výsledek je toto,“ šil do svých kolegů Rouček. „Je tady kmotrovství, klientelismus, korupce,“ pálil do ČSSD dál.

Ukázalo se to prý i ve volbách do Evropského parlamentu před pěti lety. „Já jsem byl vlastně nejvýše postavený český sociální demokrat v Evropě, místopředseda Evropského parlamentu, místopředseda evropských sociálních demokratů, a ta strana pro mě nedokázala najít jiné místo, než to nevolitelné deváté. Nikdo to v Evropě nemohl pochopit,“ kroutil hlavou Rouček.

Dalším důkazem prý může být situace ČSSD v Praze. Pražští sociální demokraté nepronikli do zastupitelstva na velkém magistrátu, ale ani po tomto debaklu se v pražské ČSSD nic nezměnilo. Pánové jako Petr Hulínský, Karel Březina, Petr Dolínek a další i nadále uplatňují svůj vliv v pražské ČSSD, a to podle Roučka rozhodně není dobře. „Ale já se obávám, že strana tohle prostě řešit nechce,“ uvedl Rouček.

Nemá obavy, že by těmito svými vyjádřeními poškozoval dobrou pověst ČSSD, neboť má za to, že už není co poškozovat. V ČSSD totiž stále působí lidé, kteří se snaží ovlivňovat tvorby kandidátek, i když už mají mnohem menší manévrovací prostor. Stačí se podívat, že na post šéfky Památníku bratří Čapků usedla Alice Seidlová, snacha radního pro kulturu. Sluší se však také dodat, že Seidlová už na tento post rezignovala. Podle Roučka je to však typická ukázka toho, jak některé věci ve straně fungují.

• Celý rozhovor naleznete zde.

Rouček však také věří, že ČSSD ještě může přežít. Vždyť přežila nacistický i komunistický teror, takže může přežít i současný zmar. Pomohlo by jí však, kdyby seděla v opozici, měla by čas se zregenerovat, dát se do pořádku a oslovit např. mladé lidi. Ve vládě nemá na takovéto postupy čas.

„Nyní se ta strana spojí se symbolem toho minulého režimu, s člověkem, který byl nomenklaturním komunistou, s člověkem, který byl veden jako spolupracovník StB. A ČSSD jeho vládu legitimizovala,“ zlobil se Rouček nejen na ČSSD, ale také na Babiše.