„Člověk by si myslel, že tak důležité rozhodnutí bude učiněno na základě široké veřejné diskuse (jen si vzpomeňte na dlouhý a nesmírně komplikovaný proces, kterým procházel Nový Zéland v době, kdy se v zemi pokoušeli o změnu podoby své vlajky) – to je ovšem velmi daleko od reality,“ píší Britové.

Ve svém článku se autor opírá o výzkum provedený Mladou Frontou Dnes v roce 2013, v rámci kterého se 16 845 respondentů vyjádřilo proti návrhu nového jména země. Pro návrh v té době bylo jen 6160 dotázaných. „Fakt, že se politici domnívají, že mohou jen tak prosadit svoji vůli bez ohledu na názor občanů dokazuje, jak málo respektu k nim mají,“ píše Guardian.

Současná situace je připodobněna k rozpadu Československa. „Odehrálo se to bez referenda, které bylo vyžadováno v petici, již podepsalo více než milion Čechů a Slováků.“ Rozdělením původního svazku dvou zemí tak údajně došlo k „porušení československé ústavy a bylo to prosazeno bez jakéhokoli ohledu na obyvatele obou zemí“.

Důvodem, že i toto rozhodnutí přijali obyvatelé České republiky s jistou dávkou humoru, je dle autora „hluboce zakořeněná tradice Čechů nebrat sami sebe vážně“. Přesto existuje mnoho lidí – údajně i mezi těmi, kdo se změnou jména souhlasí – kteří vnímají velmi negativně to, jak „vláda při svém rozhodnutí znovu ignorovala veřejné mínění“. Nejhorší je prý ovšem, že nová podoba jména nevzešla ze závěru debat nějaké expertní komise – „jedinými lidmi, se kterými se o tom politici bavili, byli lidé z marketingu, kteří se domnívají, že jednoslovné označení zemi lépe prodá“.