Ministerstvo zahraničních věcí v tiskové zprávě uvedlo, že zvolení je výsledkem několikaleté práce české diplomacie. Česká republika byla členem UNHRC již v letech 2011-2014 a 2006-2007.

„Česká republika bude vystupovat jako aktivní země usilující o lidskou důstojnost včetně ochrany lidských práv a podpory demokracie po celém světě... ČR bude i nadále podporovat fungování univerzálního periodického přezkumu stavu lidských práv a aktivně se zapojí do reformních snah směřujících k posílení Rady OSN pro lidská práva a zvýšení její efektivity,“ stojí v prohlášení české diplomacie.

O místo v UNHRC se dnes ucházelo 18 států a všechny z nich byly do orgánu zvoleny. Pro zvolení do rady bylo zapotřebí, aby ve prospěch kandidátské země hlasovalo nejméně 97 z celkových 193 států v OSN. Kromě České republiky byly do UNHRC zvoleny Rakousko, Dánsko, Itálie, Bulharsko, Burkina Faso, Kamerun, Eritrea, Somálsko, Togo, Fidži, Bahrajn, Bangladéš, Indie, Filipíny, Argentina, Bahamy a Uruguay.

Rada pro lidská práva je hlavním politickým mezivládním orgánem OSN zřízeným VS OSN a zodpovědným za prosazování respektu k ochraně lidských práv. Jedná v Ženevě v rámci řádných zasedání vždy třikrát ročně. Rovněž se schází na žádost svých členů při zvláštních zasedáních o závažných lidskoprávních situacích. Ve volbách do rady dochází k obměně jedné třetiny z celkového počtu 47 členů. Ti jsou voleni na tříleté funkční období dle stanoveného regionálního klíče.

Louis Charbonneau z organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW) dnešní hlasování označil za směšné a zdůraznil, že při něm nebyla žádná konkurence. Doplnil přitom, že v roce 2006 nebylo do rady zvoleno Rusko, protože se o místo v ní ucházelo víc států. Kritika se objevila i v souvislosti s tím, že některé státy zvolené do UNHRC bývají ostře kritizovány za porušování lidských práv.

Letos v červnu Radu OSN pro lidská práva opustily Spojené státy a označily jí za „pokrytecké těleso sloužící vlastním zájmům“, které se navíc disproporčně zaměřuje na Izrael.