„ČR opakovaně vyjádřila, že je zásadní, aby tento text dostatečně řešil nelegální migraci, tj. zejména otázky návratu uprchlíků do země původu, boje proti pašerákům a problémy, které k nelegální migraci vedou. Vláda ČR nemůže a nebude dávat žádný souhlas s nelegální migrací,“ stojí v prohlášení, které dnes ministerstvo poskytlo ČTK.

„V noci na dnešek byl v OSN připraven pouze návrh textu, který jednotlivé státy posoudí na svých národních úrovních a své stanovisko k němu vyjádří až na konferenci, která se bude konat v prosinci,“ uvedla diplomacie. „MZV zdůrazňuje, že tento text ze své povahy není právně závazný a ČR o tom, zda se k němu připojí, bude teprve jednat,“ doplnilo ministerstvo.

Státy OSN s výjimkou USA, které z vyjednávání odstoupily, se v noci na dnešek shodly na podobě globálního paktu o migraci. Cílem této nezávazné dohody je podpora bezpečné, řízené a legální migrace a snížení počtu případů pašování lidí a obchodování s lidmi.

Maďarská diplomacie již oznámila, že Budapešť nesouhlasí s klíčovými body paktu a bude diskutovat o „možnosti odstoupení od dohody“. Dokument definuje migraci jako základní lidské právo a tím podle maďarského ministra lehkomyslně migraci propaguje.

Maďarsko, které společně s Českou republikou, Polskem a Slovenskem tvoří takzvanou visegrádskou čtyřku, platí za silného odpůrce migrace. Všechny čtyři země své vyhraněné postoje vůči přijímání nových lidí na vlastním území silně zdůrazňovaly při jednání Evropské unie o způsobu, jak zvládnout migrační vlnu, která tlačila na Evropu v roce 2015.

OSN uvádí, že ve světě je asi 250 milionů migrantů, což představuje 3,4 procenta světové populace. Jednání o globální dohodě začala v důsledku migrační krize v Evropě v roce 2015, která byla největší uprchlickou krizí od druhé světové války. Příliv migrantů vyvolal v Evropě strach z cizinců a nacionalistické nálady.