„V první fázi nám jde o to, aby vládou prošlo to, že se příspěvek České republiky nebude měnit, že se nesníží,“ řekl ČTK k návrhu náměstek ministra zahraničí Martin Tlapa, pod něhož agenda rozvojové spolupráce spadá. „Podle toho, jak proběhnou další jednání o migraci a o rozvojových cílech, bychom chtěli otevřít diskusi o navýšení těch prostředků,“ dodal.

Česká republika v současnosti přispívá na rozvojové projekty částkou odpovídající 0,11 procenta HDP. Unijní závazek je přitom 0,7 procenta. „Ze strany Unie a ze strany zemí, které tu pomoc dostávají, je velký tlak, aby členské státy jejich příspěvek zvýšily,“ připustil. Na to ovšem potřebuje Černínský palác souhlas Ministerstva financí, který zatím nemá.

Česká rozvojová pomoc by podle materiálu měla i nadále primárně směřovat do 12 zemí, jejichž rozvoj Česko podporuje dlouhodobě – do Afghánistánu, Bosny a Hercegoviny, Etiopie, Moldavska, Mongolska, Gruzie, Kambodže, Kosova, Palestiny, Srbska, Zambie a na Ukrajinu. Ministerstvo zahraničí současně usiluje o to, aby pomoc Afghánistánu a Ukrajině, která je zatím časově omezena, pokračovala dál.

I v souvislosti s aktuálními debatami v EU chce Česko zaměřit svou rozvojovou pomoc na prevenci migrace. „My si myslíme, že do budoucna by to měla být silná stránka naší pomoci. Pomáhat budovat kapacity v rozvojových zemích, aby tam byla zaměstnanost, aby tam zůstávali lidé a země zůstaly stabilní, což je prevence k migračním tlakům, které v těchto zemích jsou,“ poznamenal Tlapa.