„Je tady pokus říct: Něco jsme dohodli, jsou pravidla. A pokud je někdo nechce dodržovat, tak my máme možnost nějakého nátlaku, aby se ta pravidla dodržovala. Nyní přijde diskuse o tom, kdo ta pravidla určil, že je nedodržují další země,“ řekl úvodem Rupnik.

„Přerozdělováno mělo být 140 tisíc, zatím jich přerozdělili 26 tisíc. Je pravda, že to je důkaz, že to nefunguje. To, že to přerozdělování ale nefungovalo, to je jedna věc. Ale pak jsou tu země Visegrádské čtyřky, které odmítly ten princip, odmítly kvóty jako takové,“ sdělil Rupnik a podotkl, že je možné, že celá věc skončí u Evropského soudu. „Mimochodem, Slovensko na konci roku 2016 s podporou Maďarska táhlo Evropskou komisi k Evropskému soudu ve stejné kauze,“ dodal. 

Spor se nevede podle Rupnika však jen o kvóty, ale vedou se také spory o povahu demokracie, o odstup od liberální demokracie. „Je tady celá řada otazníků,“ řekl Rupnik. Zároveň podotkl, že stop Bruselu vyhlašují především Polsko a Maďarsko – premiéři Kaczyński a Orbán. „V těchto zemích je také patrný ústup od liberální demokracie,“ dodal.

Celou kauzu zdůraznění odmítnutí kvót českou vládou vnímá Rupnik jako součást předvolební kampaně. „Toto bude zkrátka důležité téma: My chráníme Českou republiku před nájezdy migrantů,“ sdělil Rupnik.

Zdůraznil také nástup národoveckého populismu, který je patrný v celé Evropě. „Ta odpověď není ta ochranářská, že postavíme plot. Možná ta správná odpověď je to, že musíme chránit tu společnou hranici a stabilizovat situaci na severu Afriky a ve střední Africe. Abychom měli nějakou rozvojovou politiku vůči těmto zemím. Migrační krize se nezastaví ani tento, ani příští rok. Evropa stárne, demograficky klesá, bude potřebovat příliv migrantů. Tento problém demokracie a demografie bude velký problém budoucnosti,“ míní Rupnik.