„To, co vám mohu slíbit, je, že Česká republika se bude zajímat o to, co se stalo s penězi, které byly poskytnuty zemím na vnější hranici na ochranu vnějšího schengenského prostoru, protože pravděpodobně ty finanční prostředky nebyly použity tak, aby to bylo transparentní a efektivní,“ uvedl Sobotka na dotaz týkající se především Řecka.

Vyjádřil také přesvědčení, že zodpovědnost za migrační krizi nese i současná Evropská komise, která podle něj nereaguje dostatečně rychle a pružně. „Nicméně tu primární odpovědnost pravděpodobně je možné vyvozovat vůči minulé Evropské komisi, protože ta měla informace, které se týkaly vývoje v Sýrii v uplynulých letech,“ poznamenal.

Když Řecko neplní závazky, musí se z toho vyvodit důsledky

K odpovědnosti Řecka za současnou krizi se vyjádřil i Benešík, podle kterého je na místě diskuse, jestli Aténám nemají být odebrána některá práva a privilegia plynoucí ze členství v Schengenu. „Pokud někdo neplní své závazky, tak z toho musíme vyvodit důsledky,“ je přesvědčen.

Debata se dnes na výboru vedla i o trvalém relokačním mechanismu pro přerozdělování uprchlíků, který Česko dlouhodobě odmítá. „Trvalý relokační mechanismus nebude předmětem jednání Evropské rady,“ řekl Sobotka, který hned z výboru odcestoval na bruselské zasedání.

Vláda prý nepřichází s dostatkem pozitivních návrhů

Na postoj vlády k trvalému přerozdělovacímu mechanismu a hledání spojenců proti němu se dnes Sobotky dotazovali především předseda ODS Petr Fiala a šéf poslanců Úsvitu – Národní koalice Marek Černoch, kteří vyjádřili pochybnost o připravenosti vlády adekvátně reagovat, pokud bude otázka nastolena.

Koaliční poslankyně Kristýna Zelienková (ANO) zase vládě vyčetla to, že se v otázce migrační krize vyjadřuje především negativně, přichází s nedostatkem pozitivních návrhů a není připravena ke kompromisu. Zaměřila se konkrétně na ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD), který podle ní na jakoukoliv otázku – týkající se třeba i dárků k Vánocům – odpoví slovy: „Kvóty nechceme.“

Sobotka vyjádřil přesvědčení, že Česko je při hledání cesty k řešení migrační krize aktivní zemí, a vyslovil se pro navýšení humanitární a azylové pomoci. Pokud jde o čtvrteční a páteční jednání v Bruselu, očekává premiér diskusi především o posílení ochrany vnějších hranic, spolupráci se třetími zeměmi, zejména Tureckem, nebo efektivní návratové politice.