V roce 2009 ale šlo o konkrétní částku a konkrétní zemi. Lotyšsko bylo těžce zasaženo hospodářskou krizí. Z nových států EU, které už platily evropskou měnou, zažilo největší pád. Podle deníku Právo se říkalo, že „baltský ekonomický tygr vypelichal“.

Půjčka Lotyšsku se zablokovala kvůli tamní vládě

Tehdejší ministr financí Eduard Janota se obával o návratnost půjčky, ale zákon stejně prošel sněmovnou. Poskytnutí půjčky ale vázlo, zejména kvůli lotyšské vládě, které se nelíbilo účelové vázání peněz na podporu malých a středních podniků spolupracujících s českými protějšky.

Částečné vyústění až prezident Václav Klaus na své oficiální návštěvě Lotyšska. Ocenil, jak se Lotyši vyrovnávali s krizí. Jeho spolupracovník Marek Loužek, externí poradce a analytik centra pro ekonomiku a politiku (CEP), ovšem napsal, že „finanční krize je příležitostí pro politiky, aby vystupovali jako spasitelé“, ale „český dar Lotyšsku je zbytečný a příliš drahý“. Připomíná deník Právo.

Lotyšské noviny tehdy namítly, že také Klausova zahraniční cesta vyšla ČR draho. Stála 200 milionů eur.