„Podle posledního sčítání obyvatel žije v České republice víc rytířů Jedi než muslimů, což znamená, že jich tam není mnoho,“ píše server hned na úvod v narážce na slavnou filmovou ságu Hvězdných válek. Přesto je řada Čechů připravena hlasovat pro muže, který varuje před muslimskou imigrací. Udělal z ní nejsledovanější politické téma, představuje server současného prezidenta Miloše Zemana.

U článku nechybí fotografie současné hlavy státu s becherovkou a dřevěným samopalem mířícím na novináře, který prezident obdržel jako dárek při cestách po českých a moravských krajích.

S odvoláním na politologa Miloše Gregora z Masarykovy univerzity v Brně list poznamenává, že Česká republika teď stojí na křižovatce. Lidé si v prezidentské volbě budou vybírat mezi populismem, nacionalismem a nedůvěrou k Evropské unii i přistěhovalcům na jedné straně a liberální demokracií s otevřenými hranicemi na straně druhé. První směr prý reprezentuje Miloš Zeman, druhý jeho vyzyvatel Jiří Drahoš.

Analytička britského týdeníku The Economist Emily Mansfield říká, že česká společnost je rozdělená přibližně půl na půl. „Polovina země preferuje otevřeně proruského konzervativního politika, zatímco druhá polovina touží po někom více proevropském, státnickém a klidnějším,“ shrnuje situaci v zemi dáma. Bez ohledu na to, kdo zvítězí, jde o významné rozdělení společnosti, které hned tak nezmizí.

Doktor Sean Hanley přednášející na University College London, který se zabývá děním ve střední Evropě, dodává, že tyto volby vlastně budou referendem o Milošovi, o prezidentovi, který je tak trochu jiný než jeho předchůdci.

Sean Hanley připomíná, že prvním českým prezidentem byl dramatik Václav Havel, velmi otevřený člověk, který podle akademika snil o moderní České republice, ve které budou respektována práva menšin a sociální systém bude rozvinutý obdobně silně jako v zemích na severu Evropy. Miloš Zeman měl prý s Václavem Havlem společné jen to, že oba byli silní kuřáci.   

Server deníku připomíná, že měl Zeman dostat pokutu za to, když během summitu NATO v Británii kouřil v hotelu, kde to bylo přísně zakázáno. Stejně tak se chystal kouřit ve veřejnoprávní České televizi, i když věděl, že se nesmí kouřit ani tam. Jenže to je jen ten nejmenší z řady jeho přestupků proti chování ve slušné společnosti. Zeman se podle listu vymezuje vůči Romům a také vůči muslimům, o kterých tvrdí, že v Evropě mohou rozpoutat tzv. „superholokaust“.

Sean Hanley listu prozradil, že Zeman se pohybuje na české politické scéně mnoho let. Býval i premiérem. A vždy byl znám tím, že nešel pro kontroverzní vyjádření daleko. Ale jako prezident má prý na kontě řadu incidentů, jež se neslučují s důstojností, která v České republice přináleží úřadu prezidenta republiky.    

List dodává, že když na serveru YouTube do vyhledávání napíšete slova „opilý český prezident“, naleznete video, na němž v roce 2013 Miloš Zeman vrávorá nad korunovačními klenoty. Sám prezident prý ale tvrdil, že nebyl opilý, nýbrž jen nachlazený. A jako by to samo o sobě nestačilo, Zeman prý navíc mluví sprostě v rádiu. V roce 2014 použil ve veřejnoprávním rozhlase slovo začínající na „k“, když hovořil o skupině Pussy Riot. Nezdráhal se také prohlásit, že česká vláda zkur*ila služební zákon.

• Celý článek v angličtině naleznete zde

Proti tomuto politikovi dnes stojí profesor Jiří Drahoš, který slibuje, že do prezidentského úřadu navrátí slušnost. To je druh prohlášení, které používá řada politiků po celém světě a v podstatě jde o frázi, ale jak je vidět, v souboji s Milošem Zemanem nejde jen o frázi. Sean Hanley k tomu ovšem dodává, že Jiří Drahoš má jedno slabé místo. Těží z toho, že chce být jiný než Zeman, ale nenabízí žádnou opravdu silnou vizi pro Českou republiku.

Již zmíněný politolog Miloš Gregor podle listu odhaduje, že šance obou kandidátů na vítězství jsou vyrovnané. Miloši Zemanovi v tuto chvíli stačí získat přibližně půl milionu hlasů navíc oproti prvnímu kolu prezidentské volby, kde obdržel necelé dva miliony hlasů. Zeman přitom těží ze svých kritických postojů vůči EU. Česká republika je členem společenství od roku 2004 a obyvatelé původně členství vnímali pozitivně, ale Brexit, ekonomická krize eurozóny a uprchlická krize jejich pohled změnily. Především uprchlická krize vyvolává v Češích pocit nejistoty. Mají pocit, že v posledních letech dosáhli relativního bezpečí a blahobytu, a obávají se, že jim uprchlíci oboje vezmou.

Miloš Gregor dodává, že díky zkušenosti se sovětskou okupací před rokem 1989 Češi sice vítají, že jim Brusel posílá peníze, ale už se jim nelíbí, že chce také ovlivňovat jejich politiku. A už vůbec se jim nelíbí, že jim chce diktovat kvóty na uprchlíky. Analytička britského týdeníku The Economist Emily Mansfield v této souvislosti podotýká, že počty uprchlíků pobývajících v České republice jsou v podstatě směšné. Na základě tolik proklínaných kvót přijali Češi zatím jen 12 uprchlíků. Téma uprchlické krize přesto dál dominuje politické scéně. Tento stav trvá už dva roky.

List svůj rozbor situace v České republice uzavírá poznámkou, že prezident má v naší zemi velký význam jen při sestavování vlády a částečně při formování zahraniční politiky. Jinak jsou jeho pravomoci poměrně malé. Přesto je nadcházející druhé kolo voleb důležité, protože ukáže, kam se chce česká společnost vlastně vydat. Takže kam, končí text otázkou.