Jak v rozhovoru se zpravodajem ČTK vysvětlil autor výzkumu Davide Ferrari, v absolutním měřítku jsou nejvlivnější němečtí europoslanci, kteří ovšem mezi 751 členy končícího europarlamentu tvořili největší skupinu – bylo jich 96. Českých europoslanců je výrazně méně, jen 21. „V našem hodnocení bereme velikost v potaz a snažíme se tento faktor eliminovat. V zásadě jsme se snažili určit průměrný vliv každé národní delegace v EP – takříkajíc srovnat hřiště,“ poznamenal Ferrari.

VoteWatch při hodnocení významu delegací zohledňoval tři oblasti. První byly legislativní aktivity, třeba to, zda konkrétní europoslanci působili jako zpravodajové či stínoví zpravodajové návrhů. Druhou jejich zapojení do „sítí“, tedy napojení například na vládní strany ve svých domovských zemích a podobně. Třetí oblastí v hodnocení bylo to, v jakých pozicích europoslanci působili, třeba ve vedení europarlamentu, v jeho výborech nebo ve vedení politických skupin a stran. Právě tato kategorie českým zástupcům v EP pomohla k místu v čele žebříčku, upozornil Ferrari.

Pavel Telička, který se rozešel s hnutím ANO, byl jedním z místopředsedů europarlamentu. Jeho kolega Petr Ježek vedl zvláštní výbor zabývající se problematikou daňových úniků a finanční kriminality. Lidovec Pavel Svoboda stál v čele významného výboru pro právní záležitosti. Socialista Pavel Poc byl místopředsedou výboru pro životní prostředí. Důležitou roli ve frakci Evropských konzervativců a reformistů (ECR) má její vedoucí kandidát do eurovoleb Jan Zahradil.

„Vaši (čeští) europoslanci získali důležité pozice, a to odpovídajícím způsobem zvýšilo jejich význam a viditelnost. Naše hodnocení ale zohledňuje i jiné aktivity než jen vedení výborů či politických frakcí,“ upozornil Ferrari.

Při hodnocení jednotlivců je podle VoteWatch v pomyslném žebříčku z českých představitelů nejvýše Telička, který se mezi 751 europoslanci dostal na 13. místo. První příčku obsadil předseda europarlamentu Ital Antonio Tajani následovaný vlivným šéfem nejsilnější lidovecké frakce Manfredem Weberem z Německa a socialistickým šéfem klíčového hospodářského výboru Italem Robertem Gualtierim.