Proč se tu vlastně roztrhl pytel s údajnými konzervativci a co vlastně hodlají konzervovat?

„Jejich konzervativní guru Vladimir Putin konzervuje vládu KGB a mentální struktury Sovětského svazu. Viktor Orbán zase konzervuje myšlenku velkého Maďarska, které nepotřebuje pluralitu v parlamentu. A Andrej Babiš ho za to obdivuje. Také Jarosław Kaczyński v Polsku konzervuje zejména silnou roli státu. Vláda pevné ruky je to, co teď na Východě frčí,“ zní Šafrovo vysvětlení.

Navíc podle jeho slov novým konzervativcům, kteří mají jen máloco společného s Rogerem Scrutonem nebo s Edmundem Burkem, oligarcha Andrej Babiš příliš nevadí. „On je také svým způsobem konzervativec, protože konzervuje silnou státní moc, zejména tu svoji, a také struktury Státní bezpečnosti, a brání nás navíc před migranty a sluníčkáři,“ pravil Šafr.

A pokračoval: „K myšlenkové výbavě konzervativního intelektuála u nás na Východě patří pohrdání Bruselem, humanistickou tradicí Západu, občanskými aktivisty a jakýmisi blíže neurčenými neomarxisty a progresivisty, kteří jsou nejspíš všichni teplí jako rozpálená žehlička.“

Konzervativní hodnoty svobodného podnikání, soukromého vlastnictví nebo vlády zákona pro ně prý nemají zdaleka takovou cenu jako „neurčitá směsice národní identity, jadrného buranismu a údajných a velmi vágních křesťanských hodnot, které se dají snadno zaměnit za tradice Čornej sotni“.

„To je zhruba konzervatismus, který nám zde vesele bují a který se právě dostal z rozhodnutí vládních stran a komunistické strany či Okamurovy SPD do Rady České televize,“ dodává.

„Když Peňás zvolá: ‚Je suis Lipovská.‘ Blahopřejeme. Tak upřímné vyznání jsme snad ani nečekali. Říká ‚je suis Lipovská‘ a pobaveně zesměšňuje lidi, kteří jsou z tohoto vývoje lehce zděšení, tak se tím hlásí k tomu typu našeho konzervatismu, který konzervuje tak akorát teplo mrvy našeho postkomunistického chléva.“ uzavírá Šafr, s tím, že s křesťanstvím nebo s anglosaským konzervatismem to nemá nic společného.