Chartu 77 financovala i CIA. Historik promlouvá zcela otevřeně

07.01.2017 9:36 | Zprávy

Nebýt historika Viléma Prečana, o Chartě 77 by se nikdo nemusel dozvědět, píše server Ihned.cz. Prečan prozradil, že na aktivity spojené s Chartou 77 přispívala penězi také americká tajná služba CIA.

Chartu 77 financovala i CIA. Historik promlouvá zcela otevřeně
Foto: Archiv
Popisek: CIA

StB by prý se signatáři a mluvčími Charty 77 rychle zatočila, kdyby se nedařilo její prohlášení a dokumenty pašovat do zahraničí a tady je publikovat. Jedním z důležitých „poštmistrů“ přes železnou oponu se v 80. letech stal historik Vilém Prečan. Díky kontaktům na západní diplomaty byl ve spojení s československým disentem, archivoval sbírky samizdatu a dokumenty Charty 77, které rozesílal zahraničním novinářům. Zároveň pro chartisty sháněl finanční podporu a tajnými cestami domů do Československa posílal knihy, dokumenty a korespondenci z exilových nakladatelství.

Celý text je ZDE

Prečan se usadil v západním Německu a postupně se zapojil do exilových aktivit. K pašování dokumentů a knih využíval dvojího spojení.

Jako další spojky Prečan využíval několik západních diplomatů – kulturního referenta velvyslanectví SRN Wolfganga Scheura, kanadského diplomata Petera Bakewella a prvního tajemníka západoněmeckého velvyslanectví Petera Metzgera, píše server.

Například s Wolfgangem Scheurem se Vilém Prečan potkával vždy v nějakém německém městě poblíž hranic a kromě toho posílal listovní zásilky prostřednictvím kurýrní pošty velvyslanectví. Wolfgang Scheur pak rozdal poštu či zásilky přímo lidem z disentu.

Kromě toho se Vilém Prečan už od počátku emigrace snažil ve spolupráci s německými univerzitami a akademickým ústavy založit středisko, kde by se samizdaty a dokumenty Charty archivovaly, množily a distribuovaly. Dlouho však nebyl úspěšný, píše dále server.

Až v roce 1985 přišla zpráva od Jiřího Pelikána, který žil v italském exilu, že americký prezident Ronald Reagan dal podnět k založení nadace National Endowment for Democracy (Národní nadace na podporu demokracie), a tak se pokusili získat podporu u Američanů. Těm se ale návrh Viléma Prečana a jeho kolegů zdál naopak málo angažovaný. Českoslovenští exulanti tak uspěli až napodruhé, když dokázali, jak čilé kontakty s disentem udržují. Na každý rok působení obdrželi 50 tisíc dolarů, upozorňuje server.

V roce 1986 tak mohlo vzniknout Československé dokumentační středisko. Zakládajícími členy byli Jiří Gruša, František Janouch, Josef Jelínek, Ivo Kunstýř, Ivan Medek, Jiří Pelikán, Karel Schwarzenberg, Pavel Tigrid a Ľubomír Ďurovič. Předsedou se stal Jan Vladislav, vedoucím Vilém Prečan. Sídlo poskytl Karel Schwarzenberg na svém zámku v Scheinfeldu. Tady se rukopisy zasílané z Československa kopírovaly a posílaly do knihoven, které o ně měly zájem, do exilových nakladatelství Index, Rozmluvy, Sixty-Eight Publishers a dalším zájemcům.

Vedle toho se Vilém Prečan staral o písemný kontakt bezpečnou cestou skrz železnou oponu, čilý kontakt udržoval s Václavem Havlem a mnoha dalšími disidenty.

O tom, že Československé dokumentační středisko bylo financováno i CIA skrze organizaci International Literary Center, Vilém Prečan mluví otevřeně. „Kolem peněz se vždycky nadělalo spoustu řečí, i v předcházejících exilech. Teď mám na mysli většinovou společnost. Snad ale nepanuje názor, že se všechna práce exilu a disentu obešla bez zahraniční podpory nebo že když jsme potřebovali peníze, vzali jsme si lopatku a smetáček a šli je nabrat na ulici,“ vyprávěl v roce 2012 v rozhovoru pro časopis Respekt. Kromě oněch 50 tisíc dolarů tak získávali desítky výtisků knih od exilových nakladatelství, které nakupovala jiná americká organizace placená přímo CIA – International Literary Center, píše dále server.

Další finance pro disent pak Vilém Prečan získával od západních médií. „Zastával jsem tvrdé stanovisko, že nikdo nesmí využívat bezprávného postavení samizdatových autorů a publikovat jejich texty bez honoráře. A skutečně BBC i Svobodná Evropa řádně platily, bylo to třeba třicet liber nebo šedesát marek za text, ale v přepočtu na koruny to hrálo určitou úlohu.“

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vam

17. listopad

Dobrý večer, pane Zdechovský, chci se zeptat, jak se díváte na prohlášení našeho vrcholného politika, cituji: Ne každý názor musíme respektovat a ne každý názor je stejně "hodnotný"? 35 let po revoluci je schopen toto říci do rozhovoru nás premiér? Opravdu? Svůj názor raději vyjadřovat nebudu, ale ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Šílený Fiala, mám o něj strach. Babiš zvedl koalici mandle, Pekarová i Pavel Novotný nadskočili

14:01 Šílený Fiala, mám o něj strach. Babiš zvedl koalici mandle, Pekarová i Pavel Novotný nadskočili

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš v pátek v Poslanecké sněmovně poslal premiéra Petra Fialu na léčení …