Svou úvahu europoslankyně Gregorová nadepsala otázkou: Co sleduješ na internetu, takovým jsi člověkem? A následně představuje situaci, ve které by se naše „sociální skóre“ hodnotilo podle historie našeho internetového prohlížeče.

Není úplně jasné, co všechno by podle Gregorové mělo být tímto „sociálním skórem“ ovlivňováno. Europoslankyně se o tom zmiňuje větou „jednoduše třeba to, jestli vám dají v bance hypotéku, nebo ne“. Slovo „třeba“ naznačuje, že si představuje širší využití. V Číně je možné na jeho základě třeba odepřít jízdenku do veřejné dopravy.

Následně cituje z blogu Mezinárodního měnového fondu, který píše o novince v řešení problému zastaralého sociálního skóre. V principu jde o to, že současné „tradiční“ metody hodnocení klientů pro poskytnutí úvěrů jsou prý zastaralé a neefektivní. Efektivnější by bylo nějaké okamžité hodnocení umělou inteligencí nebo strojem. To by prý usnadnilo klientům komunikaci s bankou a umožnilo snazší dostupnost úvěrů třeba domácnostem na venkově.

A jak takového urychlení dosáhnout? Nejlépe využitím dat, která jsou k dispozici online. Otevřeně se přitom hovoří o tom, že důraz by měl být kladen na „nefinanční data“, tedy nikoliv pouze výpis z účtu či obchodního rejstříku. Co si pod tím představit? Blog Mezinárodního měnového fondu hovoří o tom, že by se měl zkoumat prohlížeč, který žadatel žadatel používá pro přístup na internet, historie jeho on-line vyhledávání a nákupů.

„Nedávné dokumenty ukazují, že jakmile jsou tyto alternativní zdroje dat poháněné umělou inteligencí a strojovým učením, jsou často lepší než tradiční metody hodnocení úvěrového rizika,“ překládá Gregorová z anglického originálu blogu.

ANGLICKÝ BLOG ZDE.

Hlavní otázka, kterou si pirátská europoslankyně pokládá, je ale jiná. Co když někdo používá anonymní okna a další nástroje, které jeho elektronickou minulost znejasňují. Svých čtenářů se pak ptá, co s takovými filuty dělat.