Jak poukazuje britský deník The Daily Mail, Německo tak následuje Dánsko a Švýcarsko, kde již tato praxe byla zavedena v loňském roce. Konkrétně v Dánsku jsou nuceni uprchlíci odevzdat cennosti v hodnotě nad 1300 eur, ve Švýcarsku potom tato částka byla stanovena na 900 eur. Nastavení hranice se v jednotlivých spolkových zemí liší. V Bavorsku místní úřady nastavily hranici na 750 eur, v Bádensku-Württembersku jsou úřady v tomto směru ještě přísnější a uprchlíci odevzdávají cennosti oceněné na 350 eur a více. 

Bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann připustil, že se tato spolková země inspirovala právě ve Švýcarsku. „Ano, v podstatě se jedná o zavedení stejných kroků, jak se již osvědčily ve Švýcarsku.“ Zavedená opatření potvrdil také komisař pro integraci působící v rámci federální vlády Aydan Özoguz. „Migranti žádající o azyl v Německu musí před obdržením sociálních dávek používat své vlastní peníze. To zahrnuje například rodinné šperky. Přestože některé předsudky stále přetrvávají, žadatele o azyl nečekají větší výhody než někoho, kdo pobírá standardní podporu v nezaměstnanosti,“ uvedl vysoký státní úředník

Rozhodnutí vlády dokonce podpořila i opoziční Strana zelených. „Je to v pořádku. Žadatelé o azyl by samozřejmě neměli mít před standardními žadateli o podporu v nezaměstnanosti žádné výhody a měli by splácet náklady na ubytování a sociální péči státu,“ konstatoval poslanec strany Volker Beck. Naopak Ulla Jelpke z Levicové strany Německa s tímto krokem zásadně nesouhlasí. „Ti, kteří žádají o azyl v naší zemi, uplatňují svá základní práva zakotvená v německé ústavě. Není možné jim je upírat a chtít po nich uhradit náklady. A to ani v případě, že byla jejich žádost o azyl odmítnuta,“ prohlásila Jelpke.

Celý text v angličtině je ZDE.

Například v Dánsku je dovoleno uprchlíkům ponechat si snubní prsteny a další cennosti, ke kterým mají „sentimentálnější vztah“. Přesto Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky toto rozhodnutí kritizoval a argumentoval přitom tím, že může spustit vlnu xenofobie. Znepokojen je i expert Amnesty International specializující se na práva uprchlíků Steve Symonds. „Tato opatření uplatňovaná napříč evropským kontinentem jsou rozhodně znepokojující. Je rozumné očekávat, že by se ti, co mohou, měli podílet na uhrazení nákladů vzniklých z jejich pobytu v dané zemi. Na druhou stranu bezpodmínečná konfiskace jejich majetku nepředstavuje zrovna adekvátní reakci.“

Přes tato a další opatření se však objevují závažné signály o tom, že německá vláda nápor migrantů příliš nezvládá. Podle zjištění britského deníku například vláda neví nic o osudu více než poloviny z 1,1 milionů lidí, kteří v zemi požádali o azyl. „Mluvčí ministerstva vnitra Harald Neymanns připustil, že proces registrace uprchlíků je zpožděný. Hlavní zodpovědnost leží na jednotlivých spolkových zemích. Nejvíce z uprchlíků, více než pětinu, doposud přijalo Severní Porýní – Vestfálsko. Pět procent potom přijal například samotný Berlín. Doposud se celkově registrovalo jen 326 529 mužů a 50 120 žen. To znamená, že dalších 600 000 uprchlíků je nezvěstných,“ uvádí The Daily Mail.