Od ledna má Strana zelených nového předsedu Matěje Stropnického. Ten se v uplynulých letech profiloval výrazně levicově. Jak ho vnímá členská základna? Ještě za Bursíka jste zvesela vládli s pravicí...

Matěje Stropnického nelze vnímat jinak než jako politika levicověji orientovaného. Na druhou stranu zelení dlouhodobě pracují na tom, aby se politika trochu vymanila z úzkého rozdělení na levici a pravici. My máme věcná témata a chceme je věcně řešit. V něčem máme určitě blíž k levici, někde jsme spíše centristé. Říkám ale, že zelení jsou ve středu. I z tohoto pohledu je třeba názory nového předsedy vnímat.  

Zmínil jsem Martina Bursíka. Když jste se dostali v roce 2006 do Poslanecké sněmovny, po pár měsících jednobarevné vlády ODS jste s Bursíkem skočili do pravicové vlády, jako by se  nechumelilo. Jak moc poškodil Bursík zelené?

Já bych netvrdil, že stranu a její program poškodil. Samozřejmě je to vždycky problém výrazně profilovaných osobností, které mají schopnost tvrdě formulovat svůj názor a také ho prosazovat. Samozřejmě takoví lidé jsou schopni spoustu voličů přitáhnout a spoustu zase odradit, tak to je. Vždycky budou vzbuzovat kontroverze. Koneckonců Matěj Stropnický je také člověk, který je schopen silně formulovat své teze a dostat se s nimi do médií, a možná tím i trochu provokovat. Myslím, že i on bude vzbuzovat kontroverze jako Bursík.

Martin Bursík má teď svou pidistranu. Teď zrovna se chce zviditelnit protestem ohledně partnerství Prahy s Pekingem. Čínského prezidenta bude vítat plakátem s fotkou Václava Havla a politického emigranta dalajlámy. Vy si pořád jako zelení myslíte, že Tibet by měl být samostatný? Někteří zarputilci u nás stále vyvěšují tibetské vlajky...   

No tak problematika Tibetu. Pokud vím, tak Tibet jako samostatný nikdo neprosazuje. Jde spíš o větší míru autonomie a respektování kulturních tradic a liberalizaci tamního režimu. Radikální názor, že by měl být Tibet samostatný v dohledné době, nemáme. Jde nám o to, aby byly zachovány zbytky tibetské kultury, aby tam nepokračovaly disneylandizace a vyprazdňování té kultury. A přestalo to násilí, které se tam dělo a děje, byť už ne tak vyhroceně jako v minulosti.  

Pokud vím, ještě v padesátých letech panoval v Tibetu naprostý feudalismus. Za trest se tam třeba nosily kamenné klobouky. I jiné libůstky tam připomínaly středověkou torturu. Číňané tam prokazatelně přinesli civilizační pokrok, jehož vrcholem není jen světoznámá železnice, ale prokazatelné zlepšení podmínek života lidí...   

Já vím. Ale ten argument o přinášení pokroku je scestý. Pokrok přinesl do Německa i Hitler. Ekonomicky ho postavil na nohy, začal stavět dálnice, dal lidem dovolenou. Pokrok prostě není argument. Nesouhlasím.  

Zmínil jsem vyvěšování tibetských vlajek. Má pro nás smysl  je vyvěšovat, jak jsme to viděli opět tento týden?  

Já myslím, že to je tradice, která je docela zakořeněná. A budeme v tom pokračovat. Koneckonců i náchodská radnice tibetskou vlajku vyvěšovala a tuto tradici snad neopustí. Pan starosta Birke má ohledně Tibetu jistě jiný názor, ale respektoval tuto tradici, kterou tady máme, a já si ho za to vážím. Neboť i když nesouhlasí, respektuje.

V propagaci Tibetu vidím spíše pokračování havlovského přístupu. Jakou to ovšem má oporu v naší kultuře? A navíc mi to připadá, že zelení se zabývají lidskými právy velmi výběrově. Nezaznamenal jsem třeba, že by vás zajímala třeba katastrofa v Dárfúru, na Timoru i jiných místech planety...  

Myslím, že se snažíme věnovat většině situací, kde jsou lidská práva porušována. Nemá smysl se bavit o Dárfúru, to byl velký problém a pořád trvá. Tradice novodobé polistopadové politiky byla založena na tom, že jsme citliví na lidská práva a jejich porušování ze strany totalitní moci. To znamená, orientovali jsme se na režimy, kde se dlouhodobě lidská práva porušovala, jako tomu bylo u  nás v letech 1948–1989. Podpora Tibetu na tohle navazuje, byť současná česká zahraniční politika od toho dnes trochu upouští.   

Pojďme k regionálním problémům. Vy jste členem iniciativy Občané proti hazardu. Daňovou novelou, která začala platit od počátku letošního roku, jsou atakovány provozovny, kde se provozují tzv. technická zařízení. Proč vám ale nevadí rozšiřování nelegálního hazardu prostřednictvím třeba kvízomatů? Nemluvě o hraní na internetu…

Určitě i regulace hraní na internetu by měla přijít na pořad. Samozřejmě i nějaké formy zásadnější regulace by byly na místě, nicméně já si myslím, že  dopady, které v tuto chvíli řešíme, jsou z větší části způsobeny těmi fyzickými hernami. Naprostá většina lidí, kteří se z hazardu léčí, kteří se kvůli tomu zadlužili nebo špatně skončili či se dali na dráhu zločinu, se etabluje z hráčů, kteří chodili do těchto heren. A seděli nad těmi blikajícími bednami třeba několik dní. Myslím, že jsou na to i studie a ta čísla potvrzují, že je více závislých na bednách než na internetu. Ale samozřejmě internet je také problém.

Vaše strana podporuje svobodného člověka. Vy i já jsme hazard nikdy nehráli. To je přece rozhodnutí každého, ne? Zakázal byste hraní zcela?

Ne. Vymýtit do kořene to nejde a je iluzí, že nebudeme mít v České republice jedinou hernu. Jsou lákadla lehčí a těžší. Bylo prokázáno, jaké společenské náklady hraní přináší, a proto se to musí regulovat. Rizika prostě překračují společenskou únosnost. Ale lidi to k tomu podobně jako k alkoholu vždycky bude mámit, a proto je třeba mluvit o rozumné prohibici. Zákaz není řešení.   

Ale okolo vidíme extrémy. Brno třeba zrušilo všechny herny a je dnes plné kvízomatů. Namísto legálního podnikání tady máme nelegály...

Myslím, že problém s nelegálním podnikáním není tak zásadní. Kvízomaty, pokud vím, jsou rušeny, pokutovány, a to dost vysoce.

To s vámi nesouhlasím, vždyť ministr vnitra Chovanec zrovna tento týden mluvil o tom, že nemají žádné páky, jak sankce vymáhat.

To tvrdili o videoloterijních terminálech taky velmi dlouho. Myslím, že je to alibismus jako v předešlém případě. Od problému nelegálního podnikání tady máme policii a orgány činné v trestním řízení. Je pravda, než se ten poměr nabídky a poptávky zredukuje, tak to přináší určité problémy a s tím se musíme vyrovnat. Ale nevím, proč by třeba v Náchodě muselo být osm nebo jedenáct heren, když by stačilo jedno kasino u hranic. Každý si tam dojede a nebude lákán na každém kroku.    

Asi zapomínáte, že v hernách pracují tisíce lidí. Podle některých odhadů až šedesát tisíc. To jsou řádní zaměstnanci a až polovina jich může přijít o práci. Co vy na to?

Místo těch heren přijde něco nového. O tom nepochybuji. Ze střednědobého pohledu se bude zaměstnanost na těch místech zvyšovat. Totiž, v herně je jedna obsluha, která tam vydává kafe zadarmo a lidi tam házejí ty peníze. Když tam bude klasická restaurace, tak tam bude i více zaměstnanců. Stejně je to s hypermarkety, skladišti a podobně. Argumentuje se tím, že to přináší pracovní místa. Ale na tu plochu je těch míst málo a ještě kdovíjak placených. Ale samozřejmě uznávám, že každá změna přináší i problémy, a to pro konkrétní lidi. Ale znovu říkám, že pro širší zaměstnanost to bude mít pozitivní vliv z dlouhodobého hlediska.

S vyhláškami měst a obcí ohledně zákazu hazardu jste na Královéhradecku spokojen?

Myslím, že je to srovnatelné s ostatními kraji. Někde k té regulaci dochází, někde ne. U větších měst je to horší. Hradec nereguluje, Trutnov nereguluje, Náchod nedostatečně. Ve Dvoře Králové je to naopak dobré.  

Města, která neregulují, asi vědí proč. Peníze, které jim jdou z hazardu, nejsou zanedbatelné…

Ano, ale daly by se utratit jinak. A navíc zejména velká města na tom nejsou rozpočtově špatně, takže výnos z hazardu je oproti jeho společenským dopadům malý. Třeba Náchod z toho má osm milionů a na investice vynakládá 150. Takže je to zanedbatelná částka.

Jste zastupitelem města Náchoda. V nedávné době se tam politická situace rozbouřila ohledně obsahu arzenu ve vodě IDA, kterou tam lidé z prameníku v Bělovsi houfně odebírali. O jaký problém jde z vašeho pohledu?

Jde o zásadní problém a vedení města selhalo. Bude to mít ještě pokračování. Zaprvé nikdo nevěděl, že ten prameník je provozován bez jakéhokoliv povolení. Když přijdu k nějakému veřejnému zdroji vody, tak se automaticky předpokládá povolení, že není zdravotně závadný. A zadruhé tam má být upozornění, že je tam nějaká zvýšená hodnota. A naprosto zásadní věc je ta, že tam byl minimální odběr patnáct litrů na osobu. Pokud to někdo v takovém množství skutečně konzumoval, tak si myslím, že hrozí akutní otrava, nikoliv chronická. Je ale pravda, že klinické studie na účinek arzenu teprve vznikají. Na základě obrovského problému, který vznikl v Bangladéši, kde lidé konzumovali takovou vodu jako pitnou po dobu osmi let. Ty koncentrace tam byly ale poloviční než v Náchodě. Takže arzen je v  podstatě obrovský zdravotní problém.

Jaké priority bude obsahovat váš program do krajských voleb?

Problémů je celá řada. Ale určitě velkým tématem jsou krajské nemocnice a zdravotnictví. Třeba zrušený tendr na dostavbu náchodské nemocnice, který vedení kraje nezvládlo a čeká to na nové vedení. V oblasti školství jde třeba o velké slučování středních škol. Problémem kraje je i územní plánování.  

Do krajských voleb jdete společně s Piráty. Tipnete si, jak na podzim dopadnete?

Realistický odhad je sedm až osm procent.