Finální návrh chystaného evropského pilíře sociálních práv, který by měl zajistit spravedlivé podmínky na unijním trhu práce, by měla Evropská komise vydat koncem letošního dubna. Ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) si od dokumentu slibuje srovnání rozdílů ve výdělcích za stejnou práci v jednotlivých členských státech. Její resort předkládá k pilíři tripartitám materiál, ve kterém hovoří o svých prioritách.

Směrnice o vysílání pracovníků by měla vyslaným pracovníkům v cizině zajistit stejné mzdy jako domácím. Česko návrh odmítá. Marksová už dřív řekla, že by předpis chudším evropským státům způsobil potíže a tamní firmy a instituce by na zaplacení svých lidí v cizině neměly. U směrnice očekává předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula nejvýraznější rozpory. „Je zřejmé, že jsou tam rozporná stanoviska mezi postoji odborů a postoji zaměstnavatelů, potažmo vlád,“ řekl ČTK.

Rada hospodářské a sociální dohody ČR a Hospodářská a sociální rada SR se poprvé sešly v září 2015. Věnovaly se výši minimální mzdy, zlepšování podmínek na trhu práce, boji proti daňovým únikům či regulaci agentur práce. Představitelé obou orgánů si také vyměnili zkušenosti s vedením sociálního dialogu, což mají na programu i tentokrát.

Středula považuje mezinárodní jednání tripartit za jedinečnou událost. „I v evropském rozměru. Prakticky neznáme případ, že by se zástupci zaměstnavatelů, odborů a vlád setkávali na společném zasedání, ani přeshraničně, ani v jiném formátu,“ řekl.

Loni v únoru v Kamenici u Prahy premiérově společně jednaly také tripartity zemí Visegrádské skupiny (V4 – ČR, Slovensko, Maďarsko, Polsko). I tento formát iniciovalo Česko, uvedl Středula. „Ale nemá to už tu hloubku, protože delegace jsou samozřejmě menší a možnosti diskuse jsou jiné,“ dodal. Česko a Slovensko podle něj mají také v mnoha bodech naprosto shodné názory.