Na trh se zeleninou, která je základem zdravé stravy, není v tomto období příliš veselý pohled. Vícero faktorů způsobuje její nedostatek a ruku v ruce s ním roste i cena. Jedním z těch druhů zeleniny, kterých se to dotýká nejvíc, je cibule. Ta je přitom základní přísadou vaření po celém světě a po rajčatech je nejvíce konzumovanou zeleninou na světě. Ročně se jí vyprodukuje zhruba 106 milionů tun, což je zhruba tolik jako mrkve, tuřínu, chilli papriček, paprik a česneku dohromady. Maroko a Turecko zastavily část vývozu, stejně jako Kazachstán. Po slabé úrodě v jižním Španělsku a severní Africe zely regály určené pro cibuli v britských supermarketech prázdnotou.

„Hlavním faktorem toho, proč je nyní na trhu méně cibule, než tomu v tomto období obvykle bývá, je počasí, a to z toho důvodu, že v loňském roce byla velice slabá úroda. Platí to především pro sever Afriky, ale i pro jižní část Evropy, kde se cibule tradičně a v poměrně velkém množství pěstuje. Pro nás je to obzvlášť důležité, protože z těchto teritorií jižní Evropy se k nám cibule dováží. Česká republika je, co se týče cibule, soběstačná tak z 45 procent. To znamená, že víc než polovina domácí spotřeby je kryta zahraničním dovozem. A v něm se vliv počasí samozřejmě projevuje v podobě vyšších cen,“ říká pro ParlamentníListy.cz agrární analytik Petr Havel.

Od ledna do března zdražila cibule o deset korun

Nepříjemnou zprávou pro spotřebitele je to, že ani prognóza pro letošní rok není příznivá. „To asi lidé, co sledují počasí, zaregistrovali, že se Španělsko potýká už teď s velmi vysokými teplotami, stejně tak jih Itálie, sever Afriky, tedy Tunisko a tak dále. To jsou teritoria, z nichž je a bude i nadále možné dovážet cibuli, ale patrně v menším objemu a za vyšší ceny. O nedostatku bych nemluvil, ale nabídka je oproti standardní situaci menší. Nepochybně se s tímto potýkali v Británii, kde cibule na pultech chyběla. Ale tam to bylo částečně způsobeno brexitem, problémy s kamióny, čekáním na hranicích, čili šlo spíše o dočasné výpadky v zásobování způsobené logistikou. Nabídka je a bude menší, ale nedostatek nehrozí, jen bude vyšší cena. A protože je Česká republika z více než poloviny závislá na dovozu, tak s tím nemůžeme nic nedělat,“ vysvětluje Petr Havel.

„Spotřebitelské ceny cibule dosáhly v tomto roce za leden výše 20,88 korun za kilogram, za únor 22,15 a za březen dokonce 30,18 korun,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Tomáš Chrámecký z odboru komunikace Českého statistického úřadu. Začátek letoška se přitom nesl v duchu cen v posledních třech měsících minulého roku, kdy jsme za kilogram cibule průměrně zaplatili v říjnu 21,26, v listopadu 21,20 a v prosinci 21,02 korun. Až v březnu přišel skok nad 30 korun, což představuje meziroční růst ceny o 89,8 procenta. Pro srovnání v první polovině loňského roku se ještě cena cibule nejčastěji pohybovala kolem 17 korun.

Když lidé říkají, že je to děs, ať poručí větru, dešti

Při pohledu kousek do minulosti zaujme cena cibule na podzim roku 2020. Tehdy byla v říjnu k mání v průměru za 12,88 korun, což je láce, k níž se už zřejmě nikdy nevrátíme. Za pozornost stojí a možná i jako varování mohou posloužit ceny cibule v roce 2019. Tehdy v březnu vyšplhala na 26,30, ale v dalších měsících stoupala ještě dramatičtěji: v květnu 37,77, v červnu rekordních 39 korun a k poklesu na 32,52 korun došlo v červenci. Pokud by se tento sezonní vývoj měl opakovat i v letošním roce, dostala by se cena cibule přes 40 korun. A to už k letošní březnové ceně 30 korun se v anketě CNN Prima NEWS vyjadřovali běžní spotřebitelé, že je to děs.

„To je hezké, že lidé říkají, že je to děs, ale tak ať poručí větru, dešti. To prostě nejde. Náklady na produkci čehokoli včetně zeleniny neustále rostou. Počasí je stále více nepředvídatelné, takže ceny potravin včetně cibule rostou a porostou dále. Je ale potřeba také vidět, že lidé mají více peněz, což je mimochodem jeden z faktorů, proč potraviny zdražují. Pakliže přidám na mzdách, komukoli, de facto celé společnosti, tak tím zvýším cenu lidské práce, a ta je jedním z důležitých nákladů na výrobu potravin. Potom se to ve finále musí rovněž projevit ve zvýšení cen potravin. To je prostě takový koloběh,“ připomíná pro ParlamentníListy.cz Petr Havel.

Po vstupu do EU spotřebitel na ceně cibule profitoval

Několik desetiletí zpět jsme nebyli při nákupu cibule závislí na tom, jaké počasí panuje ve Španělsku nebo v severní Africe. „Někdy na začátku 90. let nebo ještě předtím za socialismu jsme v cibuli byli prakticky soběstační, protože v České republice je po bramborách, což je taky vlastně zelenina, cibule druhá nejčastěji konzumovaná a používaná zelenina. Na druhou stranu zahraniční konkurence, když jsme se přidružovali a pak vstoupili do Evropské unie, vedla k poklesu jejích cen. To je dobré pro spotřebitele, ale není to dobré pro naše pěstitele. Přece jen u nás nejsou ideální klimatické podmínky, takže jsme cibuli měli často o něco dražší, a právě proto se ze zahraničí dovážela. Spotřebitel z toho profitoval, protože ceny cibule byly poměrně nízko. To se však o letošní sezoně říct nedá,“ konstatuje agrární analytik.

Dalším důvodem pro nižší tuzemskou produkci cibule je nedostatek skladovacích prostor. „Cibule má výhodu, že se dá celoročně skladovat. Lze ji – i tuzemskou – nabídnout po celý rok, ale musí být dostatek kvalitních skladovacích prostor, v nichž je potřeba udržovat určitou teplotu, určitou vlhkost a tak dále, jinak se cibule zkazí. Pro větší soběstačnost České republiky by proto bylo zapotřebí zvýšení skladovacích prostor. V současné době pro investice do skladů existují dotace, jenže jsou postavené tak, že 30 procenty přispívá stát, tedy ministerstvo zemědělství, a 70 procent platí sám pěstitel. A protože investice do skladu je poměrně výrazná jednorázová investice, tak většinou ti pěstitelé na svou 70procentní účast nemají finanční prostředky,“ upozorňuje Petr Havel.

Cibule prokázala potenciál vyvolat občanské nepokoje

Proto vidí jednu z cest, jak zvýšit soběstačnost České republiky v produkci cibule, právě v investicích do skladů. „Ale to se týká i další zeleniny a třeba i ovoce, například jablek. Jednou z možností, jak zvýšit kapacitu skladovacích prostor, je zvýšit účast státu na investicích třeba na 50 procent. Aby to nebylo 30 procent stát, 70 procent pěstitel, ale třeba 50 procent stát a 50 procent pěstitel,“ doporučuje agrární analytik Petr Havel.

Cibule, stejně jako chléb, prokázala v minulosti potenciál vyvolat občanské nepokoje. V Indii, kde se její vývoz léta s přestávkami zakazoval, byly vysoké ceny uváděny jako příčina prohry Indické lidové strany v roce 1998 v Dillí. Ve Spojených státech je zase od roku 1958 po pokusu trh monopolizovat dokonce zakázáno s cibulí obchodovat na burze.