Projekt Hedvábné stezky podle profesora ekonomie Jen Čchena ze Siamenské univerzity může při úspěšné realizaci udělat z Číny nejsilnější hospodářskou velmoc. Podle názorů některých expertů se tak může stát, že odsune z první pozice Spojené státy.
„Někdy je projekt Hedvábné stezky připodobňován k Marshallovu plánu, ale to přirovnání nesedí, protože ten byl kromě poválečné pomoci některým zemím namířen proti tehdejšímu sovětskému bloku, ale my chceme spolupracovat na základě oboustranně rovných možností se všemi státy bez výhrady a bez jakéhokoliv zasahování do jejich vnitřních věcí,“ uvedl čínský ekonom a doplnil: „Záměr bude výhodný i pro Českou republiku, kterou považujeme po Polsku za našeho nejvýznamnějšího partnera ve střední Evropě. Zatím k nám exportujete zejména automobily, stroje a leteckou techniku. Působí už u nás také vaši finančníci z PPF.
Po vašem zapojení do Hedvábné stezky se znásobí vzájemné investice, zvýší se turistický ruch a výměna odborníků. Můžeme také ještě více spolupracovat na některých společných projektech pro třetí země a otevřou se vám i nové cesty transferů zboží, což je pro Českou republiku jako zemi bez přístupu k moři hodně důležité.“

Číňané slibují nové vědeckotechnické parky

Projekt Hedvábné stezky převzal název z velmi známé historické kupecké trasy, kterou čínští obchodníci už před dvěma tisíci lety pronikali do Evropy, a to až do Německa a Holandska.
Dnes tento záměr znamená rozšíření obchodních a společenských vztahů mezi Čínou a jednotlivými zeměmi, které se ho zúčastní, na daleko vyšší úrovni než doposud. Spolupráce by se měla týkat i výměny špičkových vědců, studentů, odborníků na určité profese, ale i zdravotnictví, kultury a sportu. 
„Chceme vytvořit další ekonomické koridory, jako nyní fungují na trase Čína–Mongolsko–Rusko, kdy bychom budovali společné vědeckotechnické parky a zaměřovali bychom se i na modernizaci dopravy, rozvodů energií, informačních systémů a prakticky veškerého spojení. V rozvojových zemích se chceme podílet na investicích do potřebné infrastruktury. Naše vize je o prohloubení veškerých kontaktů mezi Asií, Evropou a Afrikou. Hlavním naším motem je rozvoj, prosperita a přátelství,“ tvrdil profesor Čchen.
Na dotaz z publika, zda tak dynamickému obchodnímu rozvoji nebudou v Číně bránit socialistické zřízení a její komunistická vláda, čínský akademik reagoval: „Určitě ne, právě naopak. Ze získaných financí, které se spravedlivě přerozdělí, budou moci u nás profitovat i lidé z méně bohatších oblastí.“   

Nejde o žádnou charitu, ale Evropa by mohla na projektu profitovat       

Podle dalších Čchenových slov se Čína prezentovala každým rokem – v letech 2001 až  2010 – minimálně desetiprocentním nárůstem ekonomiky. Dnes se podílí na celosvětové produkci 30 procenty a je druhou nejvýznamnější ekonomikou na světě. Jenže v roce 2008 za bankovní krize postihl asijského velikána stejný hospodářský útlum jako Evropu a USA. Také v současné době už Čína tak strmě nestoupá, a hledá proto nová odbytiště i investiční možnosti, na kterých by pak mohla v budoucnu vydělat.
„U nás máme opravdu velmi bohaté oblasti s vysokou životní úrovní, jako jsou Honkong, Šanghaj a Peking, ale na druhé straně i mnohem chudší regiony, kde usilujeme o zlepšení  života lidí, kteří tam žijí. Chceme tímto způsobem zabránit roztahování nůžek mezi chudými a bohatými jak u nás, tak i ve světě. Na projektu Hedvábné stezky by mohli přitom profitovat všichni. V jejím rámci chceme i odstranit celní a investiční bariéry v jednotlivých státech a také se zbavit v některých případech dvojího zdanění zboží a služeb,“ informoval ekonomický expert z Asie s tím, že Čína už proto také založila Asijskou banku pro investice, ve které figuruje více než 50 států z Asie, Evropy a Blízkého východu. Tento finanční ústav bude mít k dispozici neuvěřitelných 100 miliard dolarů.     
Na otázku ParlamentníchListů.cz, zda tak otevřený trh nemůže poškodit některá tradiční česká nebo vůbec evropská odvětví, jako se to stalo v případě textilního průmyslu, profesor Čchen odpověděl: „To opravdu nemůžeme zaručit, že na to některé firmy nedoplatí. I podnikatelé z Číny odcházejí za levnou pracovní silou, například do Bangladéše.“

Evropa nesmí být ustrašená

Užšímu propojení s „čínským drakem“ jsou nakloněni i čeští ekonomičtí experti. „Čína směřuje k tomu být vývozcem kapitálu. Koneckonců ji k této strategii nabádá spousta důvodů; mimo jiné chce mít stabilizované okolí, které bude schopné odebírat čínské zboží.
Jestli to poškodí některá průmyslová odvětví, nezáleží jen na Číně, ale do velké míry i na nás. Jak v Číně, tak i ve vyspělých zemích probíhá hluboká transformace, jež má svá značná rizika. V Číně je to přechod od exportu k domácí poptávce a od průmyslu ke službám. Ve vyspělých zemích jsou to zavádění automatizace a podpora služeb spíše veřejného charakteru, jako jsou vzdělávání a zdravotnictví. Obojí jsou velice náročné manévry,“ vysvětlovala docentka Ilona Švihlíková a ještě upřesnila: „Hedvábná stezka může mít pozitivní vliv, když nebude Evropa ustrašená a bude důsledně chápat své zájmy a když bude politika velkých investičních a obchodních dohod doplněná, respektive vyvážená podporou lokální ekonomiky. Do značné míry je to na nás, nemusíme sedět jako kachna, která čeká, kdo ji zastřelí.“