Za týden touto dobou bude prezident Petr Pavel ve Washingtonu na summitu Severoatlantické aliance, kde bude reprezentovat Českou republiku. Po pondělní schůzce nejvyšších ústavních činitelů, kdy koordinovali strategii České republiky pro ten summit, mimo jiné řekl, že jedním z úkolů summitu bude vytvoření komplexní strategie ve vztahu k Rusku. Podle jeho slov bylo dosud Rusko součástí plánování Aliance jako její partner, ale že současné chování Ruska vyžaduje zásadní a systémovou změnu přístupu k němu. Co to konkrétně znamená, jak se ten přístup musí změnit? 

„Musíme si přiznat, že Rusko se k nám chová jako k nepříteli a zároveň, že my vidíme Rusko jako v současnosti největší bezpečnostní hrozbu. Nejenom pro Českou republiku, ale i pro Evropu. A to se musí odrazit ve všech strategických dokumentech Aliance, protože z toho samozřejmě bude potom vyplývat náš přístup k Rusku,“ poznamenal Petr Pavel.

Ale nemělo se to tam odrazit už nyní, když vezmeme v úvahu, že ta válka na Ukrajině trvá 28 měsíců? „Samozřejmě že ano, ale dosud nebyla vypracována jednotná politika ve vztahu k Rusku. Země přistupují k Rusku každá podle svého, což na jednu stranu dává smysl, na druhou stranu v koordinaci je síla. Aliance je o jednotě, takže by bylo záhodno, abychom měli vypracovaný i strategický přístup Aliance jako celku k Rusku, protože jedině tak můžeme prosazovat své postoje mnohem silněji,“ dodal Pavel.

 A specifikoval, co vše by mělo v tom strategickém přístupu být.

„Mělo by tam být především přehodnocení toho, jak vnímáme Rusko při jednáních. Dosud jsme měli zakládací akt NATO/Rusko z roku 1997, následně potom byla zřízena Rada NATO/Rusko. Rusko sedělo s námi všemi u jednoho stolu, kde jsme probírali spoustu důležitých otázek, které se týkaly kontroly zbrojení, které se týkaly vzájemných cvičení, které se týkaly možných incidentů a jejich předcházení. Dnes taková situace samozřejmě není a my musíme brát v úvahu, že Rusko je jadernou velmocí, že je státem, který se chová agresivně vůči svým sousedům, často i proti zemím NATO podniká různé provokativní akce. A my na to musíme být připraveni, musíme na to být schopni reagovat,“ sdělil Pavel.

Hovořil také o vojenských plánech. „Naštěstí ta vojenská část Aliance reaguje velice rychle a pružně a plány obrany, především východního křídla, byly modifikovány, byly upraveny. A podle nich se dnes stavějí ta vojenská uskupení, jichž součástí je i Česká republika, například na Slovensku, v Litvě nebo v Lotyšsku, která mají za cíl odradit Rusko od případné agrese proti kterémukoliv členovi na východním křídle,“ řekl Pavel.

Moderátor mu připomněl, že v minulosti uváděl, že některé členské státy NATO k Rusku přistupují jinak než jiné členské státy, že je potřeba jednota. Je reálné, že se ve Washingtonu uskuteční dohoda i s Maďarskem a se Slovenskem?

„Ve Washingtonu by neměla být odsouhlasena nějaká jednotná platforma, ale mělo by být odsouhlaseno zadání vypracovat strategický politický přístup k Rusku, což bude samozřejmě nějakou dobu trvat, a to odsouhlasení konkrétního dokumentu bude zřejmě předmětem až dalšího summitu nebo některého z ministerských jednání,“ podotkl prezident.

arm. gen. v.v. Ing. Petr Pavel, M.A.

• BPP
• Profil není převzatý, články vkládá redakce.
• prezident České republiky

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Na červnové schůzce východního křídla Severoatlantické aliance v Rize nebyl přijat nějaký jednotný dokument, který by podepsali zástupci všech devíti států. Je to varováním pro summit ve Washingtonu?

„Na jednu stranu by to mohlo být varováním za předpokladu, že bychom si stanovili ambici naprosté jednoty v konkrétní formulaci. V poslední době ale přistupujeme k jednání tak, že některé státy vyjádří sice nesouhlas nebo jinou představu, ale nebrání tomu, aby proces pokračoval. Což si myslím, že je konstruktivní přístup, pokud se nebavíme o těch nejzásadnějších otázkách konkrétní kolektivní obrany podle článku pět. Ale u těch procedurálních, případně politických otázek, tam, kde dojde k tomu, že jeden nebo dva státy budou mít odlišný přístup, ale nebudou chtít blokovat Alianci, tak si myslím, že je to cesta, jak se některým problémům a neshodám do budoucna vyhnout,“ řekl Pavel.

Zhodnotil poslední vývoj bojů na Ukrajině. Co z aktuální situace na frontě plyne jak pro Ukrajinu, tak pro její spojence? 

„Vyplývá z toho, že Rusko zatím nedospělo k závěru, že by svých cílů, které už několikrát deklarovali, to znamená vlastně omezení suverenity, samostatnosti Ukrajiny a její rozdělení, že by jich nemohli dosáhnout vojenskou silou. Zatím jsou přesvědčeni, že to možné je. A dokud takové přesvědčení budou mít, tak velice pravděpodobně nebudou mít motivaci usednout k jednacímu stolu. Zatím veškeré takzvané návrhy, které přišly ze strany Ruska, jsou spíše ultimativními požadavky na bezpodmínečnou kapitulaci než solidním návrhem pro nějaké mírové jednání. Dokud bude trvat tato situace, tak samozřejmě Rusko se bude snažit dosáhnout dalších teritoriálních úspěchů a naší snahou, protože se jedná nejenom o bezpečnost Ukrajiny, ale především nás samotných, by mělo být, aby Rusko na Ukrajině neuspělo. Jinými slovy, abychom podporovali Ukrajinu do té míry, že Rusko pochopí, že jediná cesta, jak tento konflikt ukončit, není dalším pokračováním bojů, ale jednáním,“ zmínil Pavel.

A může se opravdu na bojištích stát něco, co by Rusko přimělo k tomu, aby ten postoj a to, jak to vnímá, změnilo? 

„Ono se to v podstatě děje, protože Rusko nedosáhlo žádných výraznějších teritoriálních úspěchů ani se nerýsuje žádná šance, že by na některém ze směrů mohlo udělat nějaký strategický průlom. Rusko stále má více zdrojů, než má Ukrajina, o tom není pochyb. Na druhou stranu Ukrajina nejenom svým přístupem, hrdinstvím svých vojáků, ale taky přístupem svých civilních občanů dokazuje, že má odhodlání a zároveň i šanci se bránit a s naší pomocí může uhájit své teritorium ve stávajících pozicích, což by nakonec mělo Rusko přesvědčit, že při pokračujících ztrátách a s nulovými úspěchy vlastně nemá smysl v takovém konfliktu pokračovat,“ míní Pavel. 

Moderátor Pavlovi připomněl jeho slova pro Sky News, kdy řekl, že je nereálné, aby Ukrajina vybojovala zpátky všechna ta v současné době okupovaná území. Řekl, že teď je potřeba zastavit válku, teprve potom začít vyjednávat o budoucím uspořádání s tím, že by mohlo dojít k nějakému kompromisu. Jsme tedy blíže kompromisu?

„Nemyslím si, že jsme tomu blíž, protože ta situace na bojišti se zatím nevyvíjí ve prospěch ani jednoho z účastníků konfliktu. Takže Rusko stále doufá v úspěch, Ukrajina samozřejmě také. Je to naprosto legitimní, protože brání své vlastní území, které nakonec jí garantovalo i samo Rusko vzájemnou dvoustrannou smlouvou, takže Ukrajině nezbývá nic jiného, než se bránit. A v našem zájmu je, aby ubránila co nejvíce ze svého teritoria. Na tom mém prohlášení se samozřejmě nic nemění, protože i s veškerou naší pomocí velice pravděpodobně v krátkém časovém horizontu Ukrajina nebude schopná osvobodit všechna svá okupovaná území. Pravděpodobnější je, že začne jednání, dojde k nějakému kompromisu a je taky možné, že část ukrajinského území bude dočasně okupovaná Ruskem,“ dodal Pavel.

Zhodnotil také, nakolik ovlivní situaci na Ukrajině volby ve Francii či prezidentské volby v USA.

„Já bych spíš řekl, ani tak ne, co to mění pro Ukrajinu – jako spíš pro Rusko. Rusko nepochybně vkládá naději do voleb, které se budou odehrávat v následujících dnech a měsících. Především do těch v USA, které proběhnou v listopadu, protože i na základě některých prohlášení jednoho z kandidátů, tedy Donalda Trumpa, očekávají, že by byl nakloněn udělat s nimi dohodu, která pro ně bude výhodnější. Uvidíme, jak se ta situace vyvine. Ale právě ten čas, který nám zbývá, bychom měli v maximální možné míře využít k posílení pozice Ukrajiny, aby v případě, že k nějakým jednáním dojde, ať už to bude na podzim tohoto roku, nebo na začátku příštího, tak aby do nich Ukrajina vstupovala s co nejsilnější pozicí, protože to je i v našem zájmu,“ řekl Pavel.

Před summitem Severoatlantické aliance se Pavel v pondělí sešel s nejvyššími ústavními činiteli ČR. Už minulý týden o zahraniční politice jednal společně s premiérem Petrem Fialou a s představiteli nejsilnějšího opozičního hnutí ANO. Po té schůzce řekl, že se i s hnutím ANO shodují na tom, že největší současnou hrozbou pro Česko i pro Evropu je Rusko se svojí agresivní politikou. Podobně se na konci března vyjádřil o shodě zástupců koalice a hnutí ANO na nutnosti zvyšovat věk pro odchod do důchodu. Od toho se následně Andrej Babiš a vedení hnutí ANO distancovalo. Co si z tehdejší zkušenosti odnesl?

„Především to, že bude dobré, aby u těch jednání byl přímo předseda hnutí ANO, protože pak teda nemusí docházet k žádné interpretaci a případně k změnám pozic, pokud jde o zahraniční politiku. Tu já skutečně považuji za něco, na čem by měla panovat elementární shoda. A pokud prezident reprezentuje zemi na jednání Severoatlantické aliance, tak by tam měl odjíždět s co nejsilnějším mandátem a ten mandát by měl být dán shodou nejenom vlády, ale i opozice na klíčových zahraničněpolitických, bezpečnostních a obranných otázkách. A o to jsem se snažil tímhle jednáním. Proto taky jsme nešli do žádných detailů, protože ani na summitu Aliance se nebudou probírat žádné detaily, ale ty hlavní principy. A na těch jsme se shodli. A já jsem rád, že tam mohu jet s klidným svědomím, že ty základní směry a parametry zahraniční politiky jsou odsouhlaseny nejenom vládou, ale i opozicí,“ sdělil Pavel, který deklaroval několikrát, že by v podobném formátu – s Petrem Fialou a s Andrejem Babišem – hovořil i o dalších tématech.

„K tomu jsem připraven. Nakonec je to i role, kterou podle mého názoru prezident by měl hrát. Na druhou stranu, pokud jde třeba o ekonomická, sociální témata, tak tam nejenže panují opravdu velké rozdíly, ale navíc vnímám i poměrně malou míru ochoty na obou stranách další jednání vést. Nakonec ze strany Andreje Babiše zaznělo, že hnutí ANO nepovede už žádná jednání na ekonomická a sociální témata a že si vlastně prezentaci svých názorů ponechá až na volby, které proběhnou v příštím roce,“ poznamenal prezident republiky Petr Pavel. 

Psali jsme:

„Kde jsou jména?“ Rodiče obětí Davida Kozáka dostali e-mail a zlobí se

Z korby náklaďáku zakončil Farage volební kampaň. Silným návrhem

Aero získalo zelenou pro údržbu maďarských letounů L-39NG

Facka České televizi? Pravomocně odsouzena za urážku vědkyně