V Bělorusku i tento týden pokračují demonstrace. Jak vše nakonec dopadne, to si Zbořil netroufá odhadovat. Je jasné, že se něco stalo, něco se nepovedlo, ať už z jedné nebo druhé strany, a situace se teprve začíná vyvíjet.

Zřejmě nejenom z východní hranice přichází podpora Bělorusku, ale to podle něj neznamená, že to musí být podpora pro prezidenta Lukašenka. „Ze západu jde také určitý druh podpory a liší se v tom, zda jde z EU (nebo Německa), anebo z USA, to znamená ze Severoatlantické aliance, nebo z EU,“ dodává.

„Situace není jasná, ale vypadá to, že pokud tomu tak je, silné řeči z EU signalizují, že se i Evropská unie trochu obává opakování kyjevského modelu. Na druhé straně politici z Ruské federace se rozhodli, že je pro ně lepší status quo než nějaká dramatická změna,“ pokračuje politolog. V každém případě se zřejmě hledá náhrada za paní Tichanovskou, která buď zklamala, nebo nesplnila své úkoly, které měla mít jako výrazná postava opozičního hnutí.

Také jde o to, zda lidé v Bělorusku mají dostatečnou vůli usilovat o změnu režimu. „To, že se chtějí zbavit prezidenta Lukašenka, je sice hezké, ale Lukašenko zatím má oporu v armádních a policejních kruzích a pokud tam k něčemu nedojde, k nějaké změně, tak ani aktivity českého ministerstva zahraničních věcí a příspěvek na mediální ofenzivu v Bělorusku, kterou poskytuje česká vláda, nemusí vést k žádoucím úspěchům,“ podotýká Zbořil.