Petr Dimun v komentáři vyslovuje názor, že přestože se zdá, jako by ANO ohrožovalo spíše pravicové strany jako je ODS a TOP 09, je to údajně pouhé zdání, a také vysvětluje proč.

Komentátor používá pojem „tekutý hněv“, který použil filosof Václav Bělohradský. Vyvolává ho podle něj ekonomická globalizace a její dopady. Mezi ně patří zmar i úzkosti. „… ničivé dopady, neumí levice ani v Evropě, ani v USA zpracovat na politický program. Hrozny tohoto hněvu proto sklízejí nové strany, které za podpory oligarchů ekonomické moci vznikly dělením ze stran pravicových – strany nacionalistické, regionální, rasistické, populistické,“ cituje Dimun filosofa. Bělohradský se takto vyjádřil v listopadu 2010 v Právu.

Dimun k tomu dodává, že Andrej Babiš s Tomiem Okamurou se aktuálně stali typickými moderátory tekutého hněvu. V roce 2010 prý Bělohradský velmi správně odhadl, že vedle Věcí veřejných patří mezi politické „produkty“ tekutého hněvu v českém prostředí ještě TOP 09.

Pro tyto závěry podle Petra Dimuna svědčí analýzy chování voličů v roce 2010, kdy TOP 09 a VV volili dominantně mladí voliči (studenti) ve věku 18–24 let, kteří pravděpodobně nejvíce podlehli hysterické kampani o cestě do Řecka a ohrožení své budoucnosti generací „neproduktivních“, na které budou doplácet.

Volební revoluce 2010 požírá své děti

„V těchto volbách však již Věci veřejné nekandidují (částečně jejich roli převzal Úsvit Tomia Okamury) a TOP 09 jako by nebyla schopna čelit mnohem sofistikovanější a propracovanější kampani Babišova ANO, která efektivně kombinuje rétoriku i marketingové postupy jak TOP 09, tak Věcí veřejných z voleb 2010. Výsledkem je, že právě mezi dvěma „moderátory tekutého hněvu“ – TOP 09 a ANO Andreje Babiše – se dnes odehrává asi zatím největší střet těchto voleb. Jednoduše řečeno, tzv. volební revoluce 2010 požírá své děti,“ konstatuje Dimun na denikreferendum.cz.

Andrej Babiš podle novináře ve své kampani spojil jak negativismus a antikorupční (antisystémovou) rétoriku Věcí veřejných o nutnosti nahradit celou polistopadovou politickou elitu, kdy tzv. dinosaury z roku 2010 nahradila letos Babišova „nemehla“, tak ekonomicistní rétoriku TOP 09, v němž topkařské „stát jako rodina“ bylo v pojetí ANO nahrazeno spojením „stát jako firma“.

„V posledních dnech pak dovedl Babiš tuto svoji kombinaci k dokonalosti: „Já řídím naši firmu, jako firmu rodinnou. Myslím si, že stát by měl fungovat jako rodina. Úspěšní by se měli postarat o slabší, kteří neměli v životě takové štěstí. Naše ziskové firmy podporují ztrátové a jsme solidární,“ cituje komentátor Babiše.

Babišovi dobře poradili, aby se oháněl svojí pracovitostí a Baťou

Petr Dimun uvádí, že prostudoval všechna Babišova dostupná veřejná vystoupení v médiích od podzimu 2011, kdy oznámil své ambice veřejně ovlivňovat politiku v zemi, a byl i na několika jeho akcích, nebo shlédl jejich záznam. Pro názornost uvádí příklady jeho projevů a shrnuje jejich výsledky.

„Babiš sice chrlí změť naoko nesouvisejících témat a zážitků, avšak v kombinaci s vynikajícím marketingem, režií a plným sálem, davem, který si přišel poslechnout druhého nejbohatšího občana České republiky, ale především s přikyvujícími osobnostmi veřejného života, které jsou vnímány jako autority ve svém oboru, okolo něj i v hledišti, působí jeho projev jako upřímná zpověď veleúspěšného člověka, kterému už došla trpělivost, jen se možná neumí tak úplně dobře v češtině vyjadřovat,“ popisuje.

Celý komentář Petra Dimuna ZDE:

I v tom lze prý hledat podobnosti s TOP 09. „Jen aureola „knížete“, který se oháněl svými kořeny a předky, kteří se obětovali za náš národ, byla nahrazena aureolou jinou, totiž „selfmademana“, kterému někdo dobře poradil, aby se často a kdykoliv to jen půjde oháněl svojí pracovitostí a Baťou. Oba – jak Karel Schwarzenberg, tak Andrej Babiš – navíc mluví jadrně, jak jim zobák narostl, avšak hrubost a neomalenost je v jejich případě pojímána jako sympatická, jadrná upřímnost. Oba pak pomyslně v pojetí svých kampaní a marketingových stratégů scházejí ze svých výšin dolů, k obyčejným lidem, kterým věnují svoji pozornost a v jejichž prospěch obětují svůj drahocenný čas, uvádí.

Podobnost nachází i s Vítem Bártou. „Jen si vzpomeňme, kolikrát jsme slyšeli jeho odvolávání se na to, že nepotřebuje krást, protože má vlastní peníze, a kolik už zaplatil daní, kterými si platí české politiky,“ připomíná mimo jiné Dimun.

Šlechta dědičná byla nahrazena šlechtou podnikatelskou

„Odmítá-li Andrej Babiš srovnání s Věcmi veřejnými, činí tak paradoxně způsobem, kterým se jim a Bártovi nejvíce přibližuje: „Já nejsem žádný Bárta! Já jsem vydělal jen za tento měsíc v Agrofertu to, co on za celý svůj život! Nesrovnávejte mě s Bártou!“

„Sečteno a podtrženo: Odmítá-li Andrej Babiš a představitelé ANO srovnání s Věcmi veřejnými, mají do jisté míry pravdu. Superguru z voleb 2010 byl totiž v těch letošních nahrazen hyperguruem a šlechta dědičná šlechtou podnikatelskou, obojí v jedné osobě a straně,“ uzavírá komentář Petr Dimun.