Cpeme se, mlaskáme, po nás potopa. Žantovský rozebral, jak vláda „dýchá se společností“

19.10.2024 9:02 | Komentář

TÝDEN V MÉDIÍCH Je opravdu nezbytné, když se snižují důchody, zvyšuje se věk odchodu do důchodu, zvyšují se daně, snižuje se kupní síla obyvatelstva, aby politici, kteří tohle mají na svědomí, se za to odměňovali sedmiprocentním nárůstem platů? Tuto řečnickou otázku klade Petr Žantovský v reakci na článek, z něhož se dozvídáme, že politici musí dýchat se společností, a proto si přidají na platech „jen“ o sedm procent. Chápe ale, proč takový nesmysl musel říkat ministr dopravy Martin Kupka, a ne jiný člen vlády.

Cpeme se, mlaskáme, po nás potopa. Žantovský rozebral, jak vláda „dýchá se společností“
Foto: Hans Štembera
Popisek: doc. Mgr. Petr Žantovský, Ph.D., mediální analytik

Docela dost příležitostí k přemýšlení nabízí komentář Petra Holuba, který pod titulkem „Prokletí premiérů. Na řadě je Petr Fiala“ vyšel na Seznam Zprávách. „Autor se zabývá velmi zajímavou řádkou analogií, které nachází v posunech na politické mapě po krajských volbách v různých obdobích a následně ve volbách parlamentních, respektive v sestavování nové vlády. Velmi dobře se mu podařilo vystihnout příběh Bohuslava Sobotky, který vyhrál volby v roce 2013, ale vyrostl mu ve vládě velký konkurent v podobě Andreje Babiše. Sobotkovi navzdory tomu, že se předsedu ANO pokusil utlumit a odvolal ho z funkce vicepremiéra a ministra financí, volební preference propadly a premiér se musel vzdát funkce ve straně a nakonec i odešel z veřejného života. To byla příkladná ukázka toho, jak ty volby spolu souvisí,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Petr Holub to srovnává se situací Petra Fialy vůči odvolanému Ivanu Bartošovi. „Správně podotýká, že Bartoš by v žádném případě neměl mít tak podstatnou roli jako Babiš u Sobotky, nicméně stávající situace nedává ODS nebo konkrétně Petru Fialovi mnoho nadějí na úspěch v příštích parlamentních volbách. Ostatně i průzkumy docela pravidelně prováděné různými agenturami dávají najevo, že vládnutí se Petru Fialovi sečte ještě možná více v parlamentních než v nedávných krajských volbách, kde koalice neuspěla zdaleka tolik, jak očekávala. Za sebe bych dodal, pokud se Fiala nezbaví dvou koulí u nohy jménem TOP 09 a KDU-ČSL, nebo aspoň TOP 09, tak se jejich případná čtyři procenta budou od výsledku odečítat. Čím víc těchto politických neumětelů na sebe nabalí, tím víc mu to budou jeho vlastní straníci a eventuální voliči vyčítat. Na to může dojet,“ myslí si mediální analytik.

Ve velmi korektním a vyrovnaném komentáři Petr Holub popisuje další premiéry ODS Topolánka a Nečase a přemýšlí nad tím důležitým, jak z toho ven. „Píše, že jedna z možností je posílit pravomoci premiéra třeba na úroveň kancléře po vzoru Německa nebo Rakouska. Nebo naopak posílit odpovědnost ministrů vůči Parlamentu, který by je mohl eventuálně odvolat. Dokonce se dopouští teze, že by se možná dalo uvažovat o oddělení funkcí premiéra a šéfa strany. Tak toto je úplný nesmysl, to by žádný předseda strany nedopustil, aby v situaci, kdy může být premiérem, se jim nestal. To je v našem uspořádání nepravděpodobné. Nejsme poloprezidentský systém jako Francie nebo kancléřský systém jako ty jmenované země, natož prezidentský systém jako Spojené státy. Máme takovou tradiční, řekl bych, kocourkovskou demokracii, která je založená na poměrném volebním systému a to je to, co bych Holubovi asi jediné vyčetl, že se o něm vůbec nezmínil,“ podotýká Petr Žantovský.

A vzpomíná na zákon o změně poměrného volebního systému posílením většinových prvků, který byl přijat v době opoziční smlouvy. „Provedené změny vedly tím britským směrem, že vítěz voleb bere vše a za vše taky přejímá odpovědnost. A cokoliv se stane špatného, je vyčteno vítězi voleb. To znamená, že vítěz voleb se musí chovat stokrát odpovědněji než politici, kteří se vymlouvali jako Topolánek na Zelené, Nečas na Věci veřejné nebo LIDEM, Babiš na sociální demokraty. Jediný Zeman se neměl na koho vymlouvat, protože vládl v opoziční smlouvě menšinovou vládou s kritickou podporou ODS jako druhé strany na pásce tehdejších voleb v roce 1998. To bylo jediné celistvé volební období, které proběhlo relativně klidně, když pominu období 92 až 96. To neklidné období začalo za Klause po roce 1996, kdy došlo k tomu tzv. sarajevskému atentátu. Ty situace známe, důsledky taky,“ poukazuje mediální odborník.

Návrh zmařil svojí ústavní stížností prezident Havel

Není si jist, že by v našem prapodivném uspořádání dnes byla vůle o nějakém většinovém systému diskutovat. „Asi by to neměl být ten úplně klasický britský většinový, to by asi nezabralo, protože máme příliš mnoho malých stran a straniček, které mají velké ambice. Přinejmenším lidovci, na těch se to dá dobře ukázat. Ti nebyli ve vládě snad jenom za Zemana, za Babiše a za protektorátu. Lidovce by nějaká taková změna musela velmi mrzet a určitě by udělali všechno pro to, aby prosazení takového návrhu zabránili. V roce 2000 ten návrh zmařil svojí ústavní stížností prezident Havel. Dneska by se jistě někdo také našel, ale i tak by stálo za to se o to pokusit. Pokud chtěl pan redaktor Holub uvážit všechny možnosti, tak tuhle úplně zapomněl. Jinak se mi komentář docela líbil, a jak znám produkci Seznam Zpráv, tak z ní vyčnívá jak svojí kvalitou, tak rozumem,“ zdůrazňuje Petr Žantovský.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jiří Hroník



Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Uživateli nejlépe hodnocený komentář

Zajímavá analýza, Uživatel se přihlásil ke kodexu Dobré Diskusesafec , 19.10.2024 10:13:22
Akorát mi tam nesedí srovnání Babiše a Bartoše. Babiš byl před vstupem do vlády úspěšný podnikatel, který dokázal vytvořit fungující ekonomický kolos. Bartoš byl před vstupem do vlády eurohujerský aktivista, který nedokázal vůbec nic. To se pak projevilo i v jejich vládních angažmá. Babiš byl ůspěšný ministr financí a v dalším volebním období i úspěšný premiér. Bohužel měl tu smůlu, že za jeho premiérování došlo k celosvětové covidové katastrofě, při které mu česká "demokratická opozice" házela klacky pod nohy, jak to jen šlo. Jak si ve svém vládním angažmá vedl Bartoš, je také všem dobře známé, pohnojil vše, na co sáhl.

|  13 |  0

Další články z rubriky

„Snaží se dostat stát do kritické situace a odložit volby.“ Schneider varuje. To tu ještě nebylo

18:15 „Snaží se dostat stát do kritické situace a odložit volby.“ Schneider varuje. To tu ještě nebylo

Server ParlamentníListy.cz přináší další ze série rozhovorů se zajímavými hosty. Tentokrát pozvání r…