V prvé řadě zdůraznil, že důležité jsou všechny volby a každý rozumně uvažující občan by měl k volbám jít. „Já mám někdy pocit, že voliči přistupují k volbám jako k samoobsluze a dívají se, jak je který program zabalen,“ posteskl si Kuklík.

Byl by rád, aby každý občan své rozhodnutí pečlivě zvažoval. Staví se však proti povinné volební účasti, neboť trvá na tom, že každý občan má právo vyrazit k volbám a rozhodnout. Pokud ho občané nevyužijí, je to jejich věc. Voliči by ale měli zároveň vědět, že starost o veřejné dění je třeba rozvíjet nejen v jeden jediný volební den, ale po celé čtyři roky.

Bohužel prý také získal dojem, že politické strany nenabízejí nějaké ucelenější politické vize. „Předvolební debaty mě naplnily pesimismem,“ pravil Kuklík. Místo boje programů přišel boj o lithium. „Otázka těžby lithia je samozřejmě důležitá, ale to přece není ta nejdůležitější otázka, na kterou by si měli voliči odpovědět, když jdou k volbám,“ vyjádřil názor. Bohužel se ukázalo, že v kampani se nerozvíjelo žádné silnější téma.

ANO není antisystémová strana

V obecné rovině poznamenal, že by voliči měli zvažovat např. otázku členství v EU či v NATO. Je pro nás výhodné být členy těchto uskupení? A podle toho, jak si odpovědí, by také měli volit. Měli by si také rozmyslet, zda se jim líbí, že náš politický stranický systém se oslabuje. Kuklík z toho žádnou radost nemá. Příliš nechápe, jak se může strana, která tu čtyři roky vládla. označovat za antisystémovou, uvedl v narážce pravděpodobně na hnutí ANO.

Tyto volby ale nepovažuje za tak zlomové, jak se někdy říká, protože tu máme ještě horní parlamentní komoru – Senát, a Ústavní soud ČR, což jsou pojistky ústavnosti v této zemi. Především díky těmto institucím nebude mít kterýkoli sněmovní politik, který by chtěl výrazně změnit systém, jednoduchou cestu.  

Neměli bychom prý přistupovat na populistické řeči o zeštíhlení Poslanecké sněmovny a o zrušení Senátu. „Já myslím, že demokracie něco stojí,“ upozornil Kuklík. Odmítl také přechod od zastupitelské demokracie k demokracii přímé, byť by se některým změnám Ústavy ČR přece jen nebránil. Má na mysli především zpřesnění pravomocí prezidenta, např. stanovení nějakých časových lhůt na rozhodování hlavy státu.

Pár slov pronesl i k migrační krizi. Byť si je vědom toho, že občané to téma vnímají a je to problém, pro Česko nejde o tak velký problém, jako např. pro Itálii či Řecko. „Tyto otázky mají být řešeny odpovědně, racionálně a cestou evropské spolupráce,“ podotkl.