Server poukazuje na to, že v Česku se rozšiřuje příjmová propast. Jen od roku 2003, odkdy jsou k dispozici detailní data, se reálný příjem nejbohatší desetiny českých rodin o polovinu zvýšil, zatímco u rodin s průměrnými příjmy rostla životní úroveň podstatně pomaleji. Nejchudší desetina si dokonce pohoršila.

• Celý text je ZDE

„Chudnoucí a slábnoucí střední třída a bohatnoucí bohatí je trend, který v řadě západních ekonomik pozorujeme nejméně od sedmdesátých let,“ cituje web sociologa Jakuba Macka z brněnské Masarykovy univerzity. „Poválečný rozvoj a vznik sociálního státu střední třídu na čas posílil, ale od recese v polovině sedmdesátých let se trend v řadě zemí obrátil.“

„Široká propast mezi životním stylem nejchudší a nejbohatší vrstvy je typická pro jihoamerické země,“ dodává Macek. „Proto se tomuto jevu také říká brazilizace společnosti.“

Západní střední třída dopadla nejhůř

Není to ovšem jen nejchudší část společnosti, kdo ekonomicky ztrácí, podotýká server. Srbskoamerický ekonom Branko Milanović podle něj ukázal „zapomenutou“ vrstvu: dělníky, prodavačky, v zásadě všechny zaměstnance se špatným vzděláním. Ve studii z roku 2012 Milanović zmapoval, jak si mezi lety 1988 a 2008 polepšily příjmové skupiny napříč planetou; západní střední třída dopadla nejhůř.

Vůbec nejvíc z globalizované ekonomiky dokázala vytěžit střední třída v asijských zemích s příjmy někde mezi 50. a 70. percentilem.

Na bohatém Západě si výrazně polepšilo pouze jedno procento nejbohatších. Většina ostatních stagnovala. Obloukem se ekonomický růst vyhnul právě západní střední třídě, která přibližně odpovídá propasti mezi 80. až 90. percentilem. Hůře placená část se rovnou propadla pod životní úroveň z konce osmdesátých let.

Český scénář se může podobat americkému

S poukazem na výzkumníky z Pew Research Center server píše, že jen v posledních patnácti letech se americká střední třída ztenčila z 55 procent populace na 51 procent. V některých metropolitních oblastech byl propad výrazně vyšší. Jejich reálný příjem je navíc o šest procent nižší než v roce 2000. Ve zkratce: americká ekonomika se dosud nevzpamatovala z finanční krize po roce 2007.

Jak dále server píše, Česko a ostatní postkomunistické země v devadesátých letech patřily k těm, kdo po rozpadu komunistického průmyslu brali práci západní střední třídě. Ostatně přesun montoven na východ za levnější pracovní silou vedl k tomu, že dnes Češi a Slováci mají celosvětově nejvíc vyrobených aut na obyvatele. Právě vysoký podíl nekvalifikovaných zaměstnanců znamená, že se český scénář v budoucnosti může podobat tomu americkému, varuje server.

Podle něj nástup populistů v posledních letech živí právě frustrace pracující střední třídy – západní, ale i české. Podpora této části společnosti stála v červnu za hlasováním o vystoupení Velké Británie z Evropské unie, v listopadu přinesla vítězství v prezidentské volbě Donaldu Trumpovi a jen těsně nestačila rakouskému prezidentskému kandidátovi Norbertu Hoferovi. „Koneckonců ke stejné části společnosti mluví i český prezident Miloš Zeman,“ tvrdí server.