Předloha odolala návrhu SPD na zamítnutí už v prvním čtení a míří k posouzení do bezpečnostního a ústavně-právního výboru.

Novela počítá s tím, že potomci emigrantů by mohli nabýt české občanství prohlášením. Stejnou úpravu obsahovala v minulosti tehdejší vládní novela zákona o státním občanství, Sněmovna ji ale vyškrtla. Senátu se následně nepodařilo prosadit, aby v předloze zůstala. V dolní komoře převládl argument, že k českému občanství by se mohli dostat i lidé, kteří třeba ani neumějí česky a nikdy v tuzemsku nebyli.

„Na jedné straně byla nadšeně přijata možnost dvojího občanství. Na druhé straně (vládní novela ve schváleném znění) mnohdy rozdělila rodiny, kdy jedno dítě, které se narodilo před možností dvojího občanství, má jiné státní občanství než dítě, které se narodilo po tomto datu,“ stojí v důvodové zprávě. Postihlo to podle senátorů především rodiny, které musely odejít z bývalého Československa po nástupu komunistického režimu v roce 1948.

„Nevidím důvod, proč změnu do zákona vkládat,“ řekl zpravodaj Zdeněk Ondráček (KSČM), který ale propuštění předlohy do výboru ve svém vystoupení před plénem podpořil. Návrh na zamítnutí neúspěšně prosazovala Karla Maříková (SPD). „Nevím o tom, že by toto téma ve společnosti rezonovalo,“ podotkla. Argumentovala také dopady na státní rozpočet.

Pokud by byla novela přijata, zájemci o české občanství by k prohlášení museli navíc přiložit doklad prokazující datum a způsob pozbytí českého nebo československého občanství jednoho z rodičů nebo prarodičů. Prohlášení nyní mohou nabývat občanství jen lidé, kteří československé nebo české občanství pozbyli před účinnosti vládní novely. Zákon vylučuje tuto možnost například pro slovenské občany. Vláda se k senátní úpravě postavila kladně.