„Pánové senátoři pak ať něco vykládají o ‚čistotě ústavního postupu‘ a ‚zneužívání ústavy k politickému boji‘. Vždy mne napadne, k čemu jinému ústava slouží než k politice,“ shrnul svůj postoj někdejší ministr spravedlnosti a právník řadící sám sebe mezi otce české ústavy.

Kalvoda připomněl, že již před volbami usiloval o zneschopnění prezidenta v Senátu Pavel Fischer, který na zasedání komise pro ústavu vykřikoval, že „v mimořádně závažné krizi prezident republiky nejen nepodpořil ostatní ústavní orgány, ale dokonce podryl jejich koordinované úsilí“, což diagnostikoval jako „dysfunkci ve výkonu prezidentského úřadu“.

Kalvoda šel ještě dále. Podle něj prezident již mnohem dříve projevoval „zjevnou dezorientaci v (nerozsáhlém) katalogu jeho povinností“. Tato dezorientace se podle Kalvody měla jednoznačně chápat jako neschopnost chápat meze svého postavení, a už to mohlo vést k aplikaci článku 66.

Po Vrběticích už by podle Kalvody tato aplikace byla „zodpovědnou reakcí Parlamentu na monstrózní svévoli prezidenta a sabotáž pozice vlády vůči světu při odhalení ruského státního terorismu na českém území“.

Parlament podle něj má prezidenta kontrolovat, a ne čekat na neschopenku od doktora. Senát přesně tohle udělal, a proto je prý spoluviníkem trapné komedie, kterou nyní sledujeme. A stojí za tím ti, kteří žádali proti prezidentovi „ústavně čistý“ postup.

CELÝ KOMENTÁŘ ZDE.

Kdyby Parlament jednal, mohl by se prezident potom bránit u ústavního soudu. Tam by ale on byl tím, kdo by musel nést břemeno důkazů a prokazovat, že je příčetný.

Kalvodův postoj velmi potěšil Ivana Gabala, bývalého lidoveckého poslance. „Jan Kalvoda – touché,“ jásal na svém facebooku.

A z Kalvodova textu si vybral pasáž: „Ano, Parlament jistě má odůvodnit své rozhodnutí, ale prezident jako navrhovatel nese před Ústavním soudem břemeno důkazů. Tehdy Parlament selhal. Teď, s neschopenkou v ruce, bude muset nový Parlament vysvětlovat, proč je prezidentův průtah se jmenováním vlády nebezpečnější ústavní delikt než nepokryté zavlékání země pryč z Evropy, v barvách ruské a čínské hybridní války vedené proti Západu.“