Na jaře 2020 tehdejší premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš žádal lidi, aby kvůli nemoci covid-19 co nejméně vycházeli ven a když už ven musí, aby nosili roušky. Lidem však také přislíbil, že nebudou sedět doma věčně, protože nechá připravit tzv. Chytrou karanténu, která se postará o to, že v dočasné izolaci skončí jen nemocní a ti, kteří přišli do bezprostředního kontaktu s nemocnými.

V červenci 2020 pak Babiš voličům oznámil, že přebírá osobní kontrolu nad projektem celé Chytré karantény a že ekonomika poběží normálně, protože právě Chytrá karanténa zabrání tomu, aby bylo nutné uzavírat celou republiku v lockdownu. Babiš řádil projekt Chytré karantény z pozice šéfa Rady vlády pro zdravotní rizika, kterou k tomu zřídil a kterou Petr Fiala po vítězství ve volbách zrušil.

Babiš už není premiérem, na projekt Chytré karantény, který sám Babiš řídil, si posvítil Nejvyšší kontrolní úřad a ten zkonstatoval, že celá Chytrá karanténa byla vlastně jeden velký podvod.

O závěru NKÚ informoval server Neovlivní.cz.  

„NKÚ potvrdil, ... že přípravu klíčových nástrojů pro zvládnutí pandemie ve skutečnosti nikdo neřídil. Kvůli tomu vůbec není jisté, zda je bude možné pro případné další vlny covidu vůbec dál využít," uvedl server s odvoláním na Nejvyšší kontrolní úřad.

Ministerstvo zdravotnictví řízené v časech vlády Andreje Babiše Adamem Vojtěchem, poté Romanem Prymulou, posléze též Janem Blatným a nakonec Petrem Arenbergerem, vydalo na projekt Chytré karantény 387 milionů, ale vše se prý rozvíjelo tak nějak živelně a když narůstaly počty covidových případů, stejně se jejich trasování skrze Chytrou karanténu nestíhalo.

• Další informace naleznete zde

A to nebyl jediný problém. Jako zcela nadbytečný se dnes jeví projekt eRoušky.

„Závěry NKÚ také potvrzují, že součást Chytré karantény – eRouška – byla ve skutečnosti jen dalším marketingovým tahem, kterým vláda chtěla občanům ukázat, jak dokáže s nákazou covid-19 bojovat. Babišův kabinet si ji objednal, ale ve skutečnosti ji úředníci hatili nebo je projekt minimálně nezajímal. ‚S daty získanými z aplikace eRouška ve výsledku Ministerstvo zdravotnictví nepracovalo. A to přesto, že za její vývoj a provoz zaplatilo 20 milionů korun,‘ stojí v kontrolní zprávě,“ napsal server.