„Chci prezidenta, který by v roce 1938 odmítl Mnichovskou dohodu, a pokud by musel kapitulovat, tak pouze na válečném poli tváří v tvář nepřekonatelné převaze nepřítele,“ napsal hned v úvodu, jak by mělo vypadat správné jednání hlavy státu v rozhodujících záležitostech.

Dále pokračoval, že by si přál prezidenta, který by v roce 1939 jasně odmítl Hitlerovy požadavky a neospravedlňoval se tím, že jeho souhlas je stejně právně neplatný. „Který se nebude mstít demokratickým spojencům tím, že ve válce za jejich zády uzavře smlouvu o přátelství s totalitním Sovětským svazem, a také prezidenta, který by po válce v roce 1945 v naší zemi usiloval o obnovu plného demokratického právního státu se svobodnou soutěží politických stran, která by nebyla přidušena žádnou Národní frontou,“ řekl.

Od dobrého prezidenta by také očekával, že by v roce 1948 nepřijal demisi demokratických ministrů a otevřeně by se postavil proti pokusu komunistů nastolit totalitní režim. „Jako prezidenta bych chtěl člověka, který by v roce 1968 odmítl sovětskou okupaci a nelegitimizoval ji podpisem Moskevských protokolů,“ dodal.

A narazil i na současnou politickou situaci, když napsal, že by uvítal prezidenta, který by v roce 2017 nejmenoval premiérem člověka trestně stíhaného za podvod, dokud se soudně neočistí.

„Správný prezident se také umí veřejně postavit proti všem pokusům o zavádění autoritářských forem vládnutí,“ míní.

Měl by se veřejně postavit proti většinové protiuprchlické hysterii a hájit naši mravní povinnost pomoci lidem ohroženým na životě nespravedlivým pronásledováním, i to by měl prý splňovat prezident, ke kterému by Kroupa rád vzhlížel a respektoval jej.

Přál by si prý prezidenta, který by také uměl hájit naše právo neposkytovat azyl lidem, kteří se za uprchlíky jenom vydávají, a právo udělit občanství pouze lidem, kteří přijmou za své naše ústavní hodnoty. „Prezidenta, jenž neohrozí naši bezpečnost poklonkováním autoritářskému Rusku a totalitní Číně, a to ani v případě, že by nám to přinášelo hospodářské výhody a svými postoji si získá respekt našich spojenců v rámci NATO,“ řekl.

Ideální hlava státu by také měla především posilovat evropské myšlení v českém národě a v Evropské unii prosazovat české potřeby. „Ideální by byl prezident, kterému jde o prospěch druhých víc než o svůj vlastní a obstojí v těžkých časech, i když doufám, že nepřijdou,“ uzavřel.