Wagnerová tak naráží na vyjádření představitelů hnutí ANO, podle nichž Ústava dává prezidentovi pravomoc, která prý zároveň není jeho povinností, jmenovat členy vlády. Kritizuje tak „nováčky na politické scéně“ za to, že napomáhají k dezinterpretaci Ústavy.

„Přitom v Ústavě se o jmenování členů vlády dočteme na dvou místech. Čl. 62 písm. a), nacházející se pod marginální rubrikou Prezident republiky, který upravuje samostatná, tedy nekontrasignovaná oprávnění prezidenta republiky, je třeba považovat skutečně za kompetenční ustanovení. Oproti tomu však čl. 68, nacházející se pod marginální rubrikou Vláda, je ustanovením, které upravuje vztahy vlády (včetně její kreace a legitimizace v podobě důvěry) k dalším ústavním orgánům (především PS a dále odst. 2 k prezidentu republiky),“ vysvětluje.

Hrozí návrat blbé nálady

Toto ustanovení je podle jejích slov třeba chápat jako vymezení procesu provádění kompetencí, které prezidentu republiky plynou z kompetenčního ustanovení. „A výklad tohoto procesního ustanovení, až dosud nezpochybňovaný, byť ze strany všech prezidentů v rámci úvah před jmenováním vlády poněkud přepínaný, avšak nikdy neporušený, najednou nemá platit?“ podivuje se.

Wagnerová dodává, že z celé této mediálně nafukované kauzy na ní padá smutek. „Je to divná doba… Návrat blbé nálady ze staronových důvodů a dalších nových více než hrozí. Kéž by byl alespoň tento její důvod do nástupu příštího roku vyřešen a eliminovány pochybnosti o tom, zda stále ještě žijeme v systému, v němž vládu skládá premiér, nikoliv prezident, a důvěru ji vyslovuje sněmovna,“ doufá.