Památník kvůli posudkům oslovil historické ústavy, univerzity a muzejní a další instituce. „Při zpracování posudků postupovali jejich autoři naprosto individuálně. Někteří se zaměřili na detailní zkoumání pravosti předložených dokumentů, jiní zasazovali tragické lidické události do širšího dobového rámce," popsal obsah posudků Stehlík.

Například historik Jan Kalous z Muzea paměti XX. století ve svém posudku píše, že na základě dochovaných pramenů nelze jednoznačně označit Alžbětu Doležalovou z Lidic jako osobu, která udala svou podnájemnici Mikešovou. Podobné závěry přináší i velká většina ostatních posudků.

Naopak historik Aleš Binar z Univerzity obrany v Brně označil zkoumané prameny jako původní, nezfalšované. „Na jejich základě a na základě současného stavu poznání je Alžběta Doležalová tou osobou, která v červnu 1942 udala Štěpánku Mikešovou pro její židovský původ," doplnil.

Památník Lidice připomíná nacistické vyhlazení obce v červnu 1942. Záminkou se stala domnělá souvislost obce s atentátem na říšského protektora Reinharda Heydricha. Ze zhruba 500 obyvatel Lidic jich válku přežilo 160. Přímo v Lidicích nacisté 10. června zastřelili 173 mužů, 16. června v Praze-Kobylisích dalších 26 obyvatel Lidic. Pobyt v koncentračních táborech nepřežilo 53 lidických žen. V deportačním táboře bylo v plynovém autě udušeno 82 lidických dětí. Po osvobození se do Lidic postupně vrátilo 143 lidických žen a 17 dětí. Osud Mikešové od loňska připomíná deska v hale lidického muzea.