Jestliže byl Agrofert strategickým partnerem firmy Čapí hnízdo, pak tato společnost evropské dotace v podstatě nepotřebovala. Ty jsou podle Wagenknechta určeny na to, aby pomohly malým a středním podnikům, které mají podnikatelský záměr, ale banky či strategičtí partneři nejsou ochotni jim finančně pomoci. Evropské dotace jsou zde pouze pro malé a střední podniky, které výhody z nich plynoucí skutečně potřebují.

„Pokud malému a střednímu podniku, který dotaci nepotřebuje, protože není znevýhodněn, úředníci dotaci přesto dají, jednají protiprávně. Stejně protiprávně jedná malý a střední podnik, pokud žádá o dotaci s vědomím, že má možnost jednoduše získat financování pro svůj projekt jinými způsoby – například u banky nebo od strategického partnera projektu,“ míní Wagenknecht v komentáři uveřejněném na blogu Aktálně.cz.

• Celý komentář najdete zde

Z tohoto hlediska je úplně vedlejší, koho Babiš ve sněmovně označí za držitele anonymních akcií. Mohl by si vymyslet kohokoli, kdokoli to může potvrdit a stejně to nebude možné ověřit. Z hlediska judikatury Evropského soudního dvora hraje důležitější roli to, zda malý či střední podnik vystupuje samostatně nebo jestli jedná společně s jiným podnikem.

V této souvislosti stojí za připomenutí, že Čapí hnízdo vyrostlo na půdě, která patří Agrofertu. Agrofert byl strategickým partnerem celého projektu. Valné hromady firmy Čapí hnízdo se konaly v Agrofertu. Ve statutárních orgánech Čapího hnízda působily osoby, které současně působily ve statutárních orgánech Agrofertu. Závěr si z toho může podle Wagenkenchta udělat každý sám.

„Kauza Čapí hnízdo ukazuje na dva závažné problémy. Zaprvé na to, že dotační úřady neřeší, zda se v Česku čerpají evropské dotace oprávněně, či nikoli. Dodnes v podstatě nikdo nekontroluje skutečného vlastníka, a to minimálně v případech, kdy o dotaci žádá nějaký finančně silný hráč (viz komentáře Davida Ratha a dalších úředníků odpovědných za schvalování dotace, že dotaci na Čapí hnízdo nešlo nedat). Zadruhé je naprosto nutné, aby nejen o veřejné zakázky, ale i jakékoli dotace mohly žádat pouze firmy s jasně prokazatelnými vlastníky. Když už pro nic jiného, tak aby se podobné mediální frašky a tahání anonymních vlastníků v kauze Čapí hnízdo jako králíků z klobouku kouzelníka Pokustona již v budoucnu nemohlo opakovat,“ uzavírá Wagenknecht.