Fischer hned na úvod připomněl, že všichni prezidentští kandidáti mohou taktizovat před blížícími se parlamentními volbami. „To bylo vidět třeba u Francoise Fillona, který neřekl: Pojďme všichni jako jeden muž za Macronem, ale on říkal: Já půjdu volit Macrona, takže jako by těm svým voličům ponechával prostor ke svobodnému rozhodování,“ zaznělo z úst Fischera.

Drulák doplnil, že se všeobecně předpokládal postup Marine Le Penové a Macron měl solidní šance na postup do druhého kola.

„Co je tedy důležité, že Francouzi vyjádřili velkou nedůvěru tradičním politickým stranám, protože výsledky Socialistické strany zůstaly daleko za očekáváními, i když tato očekávání nebyla nijak veliká. A do druhého kola se nedostal ani kandidát pravicových republikánů Francois Fillon,“ prohlásil Drulák.

Francouzi podle jeho názoru dali najevo, že už si pro Francii přejí něco jiného, a právě Macron je sice centristickým politikem, ale říká nahlas, že bude politiku dělat jinak. Otázkou ovšem ještě je, jak skončí parlamentní volby. Pokud bude prezidentem Macron, není zdaleka jisté, že získá silnou pozici v Národním shromáždění. Pokud se Macronovi nepodaří protlačit do parlamentu své hnutí, bude se muset spoléhat na tradiční strany, které zdrtil.

„Já myslím, že v politice je velmi dobré si počkat na to, co začnou dělat politici, když jsou zvoleni a nastoupí do funkce,“ uzavřel Drulák.

Podle docenta mezinárodních vztahů Jana Eichlera se i teď ukazuje, že francouzská politika dokáže být krutá. „Francouzská politika dokáže být nespravedlivá a krutá. Teď tady přijde devětatřicetiletý kluk, který nebyl nikdy politikem, nikdy nebyl ani starostou a najednou má velké šance stát se prezidentem. Ve Francii se na ten post vždy muselo dlouho čekat,“ připomněl Eichler.

Obratem doplnil, že Macron sice volá po úzké spolupráci v rámci EU, jenže je otázka, zda se to podaří. „Na mě on dělá dojem, že je velmistr slibů, a on navíc ví, že asi 40 procent převzal od Francoise Hollanda. Hollande o něm mimochodem řekl, že to je zrádce,“ uvedl.