Petr Robejšek tvrdí, že většina uprchlíků jsou ekonomičtí migranti, kteří jednoduše „utíkají k lepšímu životu“. To je podle něj „svým způsobem legitimní“, ale zároveň my tím máme právo je odmítnout. Důležité je omezit uprchlíkům práva a při integraci je vést.

„Omezená práva ve smyslu místa pobytu, zejména pravidelné kontroly, ale i ohledně toho, co musejí udělat za první kroky. Když jsem přišel do Německa, měl jsem zrovna tak omezená práva. Také jsem si nemohl dělat, co jsem chtěl. Ten aparát se o mě postaral, ale také mě řídil,“ vysvětluje Robejšek, že se nejprve musí naučit jazyk a neuzavírat se do svých komunit.

Pozitivní přístup soukromého sektoru hodnotí jako snahu o získání levné pracovní síly. „Mně spíš jde o to, aby podnikatelská elita přemýšlela o tom, že nejde jenom o zisk, aby také přemýšlela o tom, co to znamená pro zemi, do které ty lidi přijdou,“ říká Robejšek a dodává, že určitá část těch lidí „přišla škodit“, někteří cíleně, jiní proto, že nebudou schopni fungovat v naší společnosti.

Německá kancléřka Angela Merkelová je podle něj analytička, která když už nějaké rozhodnutí udělá, je chybné. Ať už v případě záchrany bank v roce 2008, záchrany Řecka a současného rozhodnutí přivítat uprchlíky ze Sýrie. Jediný důvod, proč podle Robejška pozvala uprchlíky do Německa, je snaha o řešení demografické situace v zemi.

Celý rozhovor zde

„Stát, který nekontroluje svoje hranice, fakticky neexistuje. To si uvědomme. Jedna ze základních definic státu je, že kontroluje svoje území,“ říká Robejšek a vysvětluje, že musíme chránit svoje hranice, jelikož pokud do země vpustíme někoho ilegálně, ztrácíme tak autoritu nad vlastní zemí. Je třeba vysílat signály. Politici by podle něj měli dělat jen věci, které mají cenu pro zachování národa.

„Národní zájem v této situaci je kontrolovat svoje území, rozhodnout, koho jsme ochotni přijmout, koho nejsme ochotni přijmout a koho jsme ochotni přijmout za jakých podmínek,“ myslí si Robejšek a připomíná, že základem je, aby příchozí dodržovali naše pravidla. Zároveň tvrdí, že bychom měli kvóty odmítnout a jednat, než abychom čekali. Nikomu se totiž zatím nic nestalo, když se rozhodnutí EU vzepřel.

Zájmy České republiky jsou „blahobyt a bezpečnost“ a k jejich uchování z pozice malé evropské země musíme mít spojence a těmi vyvažovat vlastní situaci. Z EU by však neodcházel. „To vystoupení bych nedělal, ono se může stát, že Evropská unie vystoupí sama ze sebe,“ říká Robejšek, že EU je málo akceschopná a nepodobná státu a nedokáže ani kontrolovat svoje hranice. Snaží se konkurovat Rusku a USA, ale nikdy toho nedosáhne.

„Američané jsou barevní, tou či onou barvou, tak když zazní hymna, položí ruku na srdce, to my neznáme tady v Evropě,“ vysvětluje Robejšek, proč Evropská unie nikdy nebude fungovat jako jeden stát. EU je podle něj „technokratickým projektem elit“, a prostý občan „nedostal vůbec šanci mít rád Evropskou unii“.

Na prezidenta však kandidovat nechce, jelikož má politiku sice velmi rád, ale z dálky. Rád o ní mluví, do ní mluví, ale politikem by být nechtěl. Jeho institut 2080 má za cíl radit politikům. „Politika v současné době už dávno není červená, zelená nebo modrá, to znamená pravolevá, tohleto schéma už je dávno překonané, dneska už je politika jenom správná nebo špatná, účinná nebo neúčinná, smysluplná nebo méně smysluplná,“ vysvětluje Robejšek a podotýká, že kdyby za ním přišli komunisté s tím, že má dobrý nápad, tak by je podpořil. Jeho cílem je „inspirovat politické subjekty“.