Chodorkovskij na síti X upozorňuje, že ruské drony používané na Ukrajině mají součástky ze západních států, které přitom právě kvůli výrobě zbraní zavedly přísné protiruské sankce. Chodorkovskij popisuje případ bezpilotního letounu Lancet a dalších, které mají součástky z mnoha západních zemí jako Spojené státy nebo Švýcarsko.

„Lancet je ruský bezpilotní letoun, který je ve službě od roku 2022. Vypouští se z katapultu a pracuje v tandemu s průzkumným dronem, který identifikuje cíl a zničí ho pomocí své 3kg bojové hlavice. Rusko použilo na Ukrajině stovky Lancetů a ukrajinské ministerstvo obrany tvrdí, že je obtížné jim čelit. Uvádí se, že podle ukrajinské vlády obsahuje každý Lancet nejméně 19 dílů vyrobených americkými, švýcarskými a tchajwanskými společnostmi – což jsou všechno země, odkud by Rusko kvůli sankcím nemělo mít možnost získávat vybavení,“ vypočítává Chodorkovskij.

„U dalších ruských dronů bylo zjištěno, že obsahují díly z Nizozemska, Polska, Kanady a Japonska – všechny tyto země zavedly sankce, které mají Rusku zabránit v nákupu těchto ničivých nástrojů. Nejedná se ani o případ, kdy by Moskva používala staré vybavení z doby před sankcemi: Mnoho součástek bylo vyrobeno v letošním roce,“ upozorňuje bývalý oligarcha, který byl Putinovým režimem vězněn a nyní se považuje za součást ruské exilové opozice.

Rusku se podle zpráv investigativních novinářů daří sankce obcházet dvěma způsoby. „Některé součásti, například mikročipy, se používají i v různých komerčně dostupných výrobcích, jako jsou elektrické koloběžky – ty lze snadno získat a dále prodat a nejsou klasifikovány jako vojenské vybavení,“ tvrdí Chodorkovskij.

Zejména se ale Rusko dostává ke klíčovým součástkám skrze prostředníky. „Pro jiné, specializovanější součástky využívají ruské obranné společnosti složitou síť krycích společností a zprostředkovatelů, aby si opatřily komponenty, které by neměly mít k dispozici,“ informuje Chorkovskij a celý proces popisuje.

„Ruský výrobce dronů nemůže jednoduše nakoupit součástky ze Švýcarska nebo USA. Proto zaměstnává zprostředkovatele, kteří se spojují s občany bývalých sovětských republik, kteří pracují v západních společnostech. Tito zaměstnanci podepisují vývoz součástek obchodním společnostem, obvykle registrovaným v Turecku nebo Číně. Tyto společnosti pak buď dodávají součástky přímo do Ruska, nebo je přeprodávají zprostředkovatelům ve Střední Asii, kteří je posílají do Ruska,“ vysvětluje Chodorkovskij.

Ruský výrobce mezitím zaregistruje součástky jako pocházející z Číny, což znamená, že neexistuje žádná papírová stopa, která by naznačovala, že byly porušeny sankce. „To není nic nového. Ve skutečnosti se podobný systém používá k dovozu nákladních automobilů vyrobených v zahraničí do Ruska ze Spojených arabských emirátů, aniž by to vyvolalo podezření. Nákladní automobily jsou vyváženy do Íránu, kde jsou upraveny pro chladné počasí, mimo dosah zvědavých očí, a posílány dále do Ruska,“ uvádí Chodorkovskij příklad dalšího snadného obcházení sankcí.