Už v roce 2020 mělo Česko třetí největší inflaci v EU, více měly jen Polsko a Maďarsko. Někteří ekonomové proto hovoří o tom, že inflace vyrůstá z podhoubí středoevropského regionu. Projevují se v tom prý takové faktory jako dlouhodobě napjatý trh práce, který vyústil ve velmi rychlý nárůst platů.

Vloni pak inflační spirálu popohnal krach Bohemia Energy a zásadní dramatické změny v cenách energií. „Část těch statisíců přípojek měla fixované nízké ceny, které najednou padly a lidé museli přejít na daleko vyšší ceny v dražší části trhu,“ vysvětluje pro Lidové noviny Vít Hradil ze společnosti Cyrrus. Letos možná uvidíme něco podobného s cenami pohonných hmot.

Hlavní ekonom společnosti Generali Investments CEE Radomír Jáč upozorňuje také na roli České národní banky a její extrémně uvolněnou politiku. V celoevropském kontextu podle něj sehrálo roli významné kvantitativní uvolňování.

Poradkyně premiéra Fialy a hlavní analytička Hospodářské komory Karina Kubelková ale vidí jako hlavní příčinu růstu cen kombinaci oživení po pandemii, obnovování narušených odběratelských řetězců a válku na Ukrajině.

Její stanovisko bude mít vliv i na postoj vlády, která má o situaci jednat právě dnes. Kabinet se bude rozhodovat, zda do výše inflace zasáhne plošně- třeba změnami v DPH či cenovými stropy- nebo podporou vybraných skupin. Ekonomové odhadují, že kabinet zvolí spíše druhou, selektivní cestu.

Aktuální výše inflace je v Česku 10 procent. Kromě Estonska a Litvy mají v Evropě více už jen Turecko a Moldavsko, jejichž ekonomiky jsou v mimořádných turbulencích. Guvernér ČNB Jiří Rusnok odhaduje v tomto roce měsíční hodnoty meziroční inflace mezi 13-14 procenty, někteří ekonomové hovoří až o 16 procentech nárůstu cen.