„Tohle je moc zajímavý a je docela škoda, že to novinářka nerozvrtala víc,“ začíná svůj příspěvek Smetka. A k cestě Poslanců píše: „Rozhodně bych nikomu nechtěl upírat den volna během delší pracovní cesty, ale říct, že si v den volna skočím na Machu Picchu, je prostě bullshit. Rozhodně to nefunguje tak, že byste se jednoho dne probudili v Limě a řekli si: dneska pojedu na výlet na Machu.“

Podle „to není jak do Krumlova z Prahy“: „Aby se člověk podíval na Machu, musí sednout v Limě na letadlo do Cuzca. Tam i zkušenější lidé musí chvíli zůstat, aby si zvykli na vysokou nadmořskou výšku. Pak se dá vyrazit vlakem, taxi nebo busem do Ollantaytamba nebo hypoteticky přímo do Aguas Calientes, kam jezdí jen vlak a odkud se chodí na Machu. Ten vlak je nejdražší položka dovolené v Peru. Noc v Aquas Calientes je taky velmi drahá.

„Nechci tvrdit, že není možné hypoteticky zvládnout cestu vlakem z Cuzca do Aquas Calientes, rovnou na bus na odpolední prohlídku Machu, a pozdě večer vlakem zpátky, ale byl by to slušnej zápřah. Normální lidé spí noc v Ollantaytambu, nebo Urubambě, noc v Aquas Calientes a po Machu se teprve vracejí do Cuzca,“ shrnuje.

Ke svému příspěvku Smetka připojil i odkaz na článek Terezy Horažďovské na serveru iDnes.cz a vzkazuje jí: „Myslím, že se novinářka měla pídit po konkrétním itineráři cesty a ptát se, kdo platil vlak do Aquas Calientes, zda to fakt zvládli za jeden jediný den z Cuzca na Machu a zpátky, a pokud ne, kdo platil nocleh v Aquas Calientes, proč vůbec potřebovali do Cuzca, když jsou úřady v Limě (to totiž fakt vypadá, že si udělali aklimatizační dva dny v Cuzcu, aby zvládli Machu) atd.“

„No anebo bychom se všichni měli ptát, jestli jako daňoví poplatníci potřebujeme tyto cesty politikům platit a jestli nám vůbec k něčemu jsou,“ píše Smetka závěrem příspěvku.

Smetka popisuje situaci o tom, jak několik poslanců kontrolního výboru Poslanecké sněmovny spolu s prezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu Miroslavem Kalou podniklo služební cestu do jihoamerického Peru.